Ústav mezinárodních vztahů

Dilemata rozvojové politiky
Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její třetí a poslední blok „Dilemata rozvojové politiky“ byl věnován zkušenostem tří velkých dárců: Německu, Kanadě a Evropské unii. Panelu, kterému předsedal náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Pojar, se zúčastnili Günther Mainhold ze Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlině, Yiaqadeesen Samy z Norman Paterson School of International Affairs v Ottawě a Geert Laporte z European Centre for Development Policy Management v Maastrichtu.

Jak zachovat jednotnou Evropu bez ústavní smlouvy
Ať již patří k obhájcům či kritikům ústavní smlouvy, každý kdo ovlivňuje evropskou integraci si musí klást otázku, co dělat, když některý z členských států tuto smlouvu neratifikuje. Testu s napínavým koncem je ústavní smlouva podrobena zejména v těch členských státech, které se rozhodly schvalovat ji v referendu. O schvalování ústavní smlouvy formou referenda bylo přitom rozhodnuto i v několika členských státech, v kterých se značná část veřejnosti staví vůči ústavní smlouvě negativně.

Česká zahraniční politika 1993–2005
Směřování České republiky v 90. letech bylo ne zcela přesně charakterizováno jako „návrat do Evropy”. V oblasti zahraniční politiky šlo především o realizaci strategické agendy, která měla zemi zajistit odpovídající místo v mezinárodních vztazích po konci studené války.

ČR a Rusko: jak dál po rozšíření EU?
Rok 2004 byl pro Českou republiku (ČR) v mnoha ohledech přelomový, přičemž zásadní změnou byl český vstup do Evropské unie. Ve zcela odlišném prostředí EU si Česká republika postupně stanovuje priority, na něž se zaměří její zahraniční politika. Často zmiňovanou prioritou je přitom Ruská federace.

Balking the blunders in the Balkans: the Western strategy
Since the beginning of the 1990s, the West was obliged to deal with several crises in the Balkans and pledged to a complete reconstruction of the post-war situation in the region.

Jak realizovat rozvojovou spolupráci po vstupu do EU?
Nový zákon o veřejných zakázkách ruší výjimku z uplatňování pravidel pro veřejné zakázky pro projekty rozvojové spolupráce. Systém rozvojové spolupráce je nutné transformovat tak, aby byl s novým právním prostředím kompatibilní.

Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika
Od skončení studené války se ve světě i v ČR trvale diskutuje o pojmech bezpečnostní hrozba a riziko. Významným mezníkem se stala Římská deklarace NATO o míru a spolupráci (listopad 1991). Ta se pod vlivem zásadní změny mezinárodní situace zcela odklonila od pojmu hrozba, protože od té doby byl po čtyři desetiletí spojován výlučně s Varšavskou smlouvou a zejména pak se SSSR. Pojem hrozba nahradila výrazem bezpečnostní riziko (Security Risk) či bezpečnostní výzva (Security Challenge).

Česko-čínské vztahy: od bezradnosti k aktivní politice
Po pádu totality po roce 1989 a přerušení vazby na SSSR získala česká strana příležitost vytvářet vlastní politiku vůči ČLR. Česká republika nemá politické zájmy na Dálném východě, prioritou vůči ČLR je udržet přijatelné vztahy s pekingským režimem a participovat na čínském ekonomickém boomu. Ekonomické výsledky česko čínských kontaktů jsou však neuspokojivé. Česká strana nedokázala uplatnit své exporty na čínském trhu, který byl chráněn vysokými cly, množstevními kvótami a řadou jiných protekcionistických opatření.

Evropeizace KSČM mezi ortodoxií a eurokomunismem?
KSČM se stala často diskutovaným tématem české politiky a publicistiky. Stabilizovala a posílila svou pozici na české politické scéně, v posledních letech se před ní otevírá i regionální a evropský rozměr politického působení a to zejména se vstupem České republiky do EU.

Národní bezpečnostní strategie USA a ČR
Národní bezpečnostní strategie USA (NBS), představená v září 2002, je programovým politickým dokumentem, kterým má každá americká administrativa osvětlit hlavní principy své bezpečnostní politiky Kongresu. Je to dokument zaměřený především na americkou veřejnost, ale slouží zároveň jako deklaratorní dokument i vůči okolnímu světu.