Ústav mezinárodních vztahů

Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU
In early July, the second conference of the Czech-French Europe Dialogue series took place in Prague. Six Czech and French economists and political scientists met to discuss the impacts of and the responses to the ongoing global financial and economic crisis.

Dopad politiky prezidenta Obamy na NATO a ČR
Kontinuitu a změnu v americké zahraniční a bezpečnostní politice (USFSP) s nástupem administrativy prezidenta Obamy lze studovat na tematické a procedurální rovině. Změna prezidentské administrativy v USA je doprovázena celou řadou změn v tematických prioritách – analyzovanými tématy jsou Irák, Afghánistán, Rusko v kontextu kontroly jaderného zbrojení a protiraketové obrany, Írán a Severní Korea.

Německá politika vůči Rusku: význam kontextu EU
Německo-ruské vztahy se nacházejí v jakési post-bismarckovské éře a SRN vnímá Moskvu jako zcela nezbytného partnera. Na rozdíl od konce 19. století se ovšem Berlín snaží zprostředkovat funkční provázání Ruska nejen s Německem, ale i s NATO/EU.

Írán: Případ OMPI/PMOI
PMOI je íránská opozicní organizace, která si klade za cíl svržení soucasného íránského režimu a jeho nahrazení demokratickým politickým systémem.

Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO
První polovina roku 2008 byla na západním Balkáne poznamenána nekolika událostmi, které dodaly integraci zemí západního Balkánu do EU a do NATO novou dynamiku. Nejlépe pripravenou zemí je Chorvatsko, nejhure pripravené je Kosovo, jež ješte integracní proces nezahájilo, zatímco ostatní zeme (Albánie, Bosna a Hercegovina, Cerná Hora, Makedonie, Srbsko) jsou nyní pripraveny na zhruba stejne rychlý postup (nejvetší problémy jsou videt u Albánie a Bosny a Hercegoviny).

Jak posílit koherenci českých politik pro mezinárodní rozvoj?
I zdánlivě malé úpravy českých politik v oblasti migrace, obchodu a zemědělství mají velký vliv na rozvojové země, často větší než výrazné navýšení rozvojové spolupráce. Větší zohlednění zájmů chudých zemí v českých politikách je však mimořádně složité kvůli velkému počtu aktérů a jejich odlišným zájmům a institucionálním kulturám. Pokud má však mít česká rozvojová politika smysl, je nutné začít s posilováním koherence politik pro rozvoj co nejdříve.

Mírové využívání jaderné energie
Rostoucí spotreba energie spolecne se zájmy na ochrane životního prostredí vytvárí tlak na zvýšení využívání jaderné energie ve svete. Zvýšení s sebou ale nese významné riziko masivní proliferace jaderných zbraní. Nejúcinnejší odpoved na dané riziko predstavují v soucasnosti multilaterální iniciativy koordinované MAAE, popr. OSN. Iniciativy omezují pocet zemí zapojených do jaderného cyklu tím, že koncentrují jaderné procesy do nekolika mezinárodne kontrolovaných míst, z nichž se zajištuje distribuce.

ESS a její srovnání se strategickou koncepcí NATO
Evropská bezpečnostní strategie (ESS 2003) a její srovnání se strategickou koncepcí NATO (1999) a National Security Strategy USA (NSS 2002)

Jak dál s "evropskou diplomacií"?
Evropská služba pro vnejší cinnost predstavuje nový institut v zahranicní politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem presáhnout sémantický význam casto používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se melo stát odpovedí na rostoucí význam EU v mezinárodním merítku a melo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmu EU a jejích clenských zemí.

Má být Čína prioritou české zahraniční politiky v Asii? Ne
CLR nemuže a nemela by být hlavní prioritou ceských politických a ekonomických cílu v Asii. Není zatím jasný duvod cinit zmeny ve vyvážené a nezúcastnené politice CR v Asii. Ceské vládní instituce prokazatelne Cínu nepodcenily. Ceská republika uplatnila všechny reálné možnosti jak zlepšit vztahy s CLR. Trpelivé a postupné budování pozice v CLR je dlouhodobý úkol.