Může případné neprodloužení platnosti New START ovlivnit strategickou stabilitu ve využívání vesmíru?
V únoru 2021 vyprší platnost smlouvy New START, která omezuje počty rozmístěných strategických jaderných zbraní. Podle hodnocení většiny kontrolně-zbrojních expertů a např. bývalých ministrů zahraničních věcích USA a Ruska, bude mít neprodloužení smlouvy New Start řadu negativních dopadů. Jaké jsou možnosti vývoje pokud nedojde k prodloužení poslední americko-ruské kontrolně-zbrojní smlouvy New START? A co by to znamenalo pro strategické využití vesmíru?
Nepříznivě se vyvíjející bezpečnostní situace ve světě v posledních letech je mj. charakterizována prohlubující se krizí bilaterálního kontrolně-zbrojního systému mezi USA a Ruskem, budovaného od sedmdesátých let minulého století. Naléhavost řešení této situace podtrhuje skutečnost, že obě země vlastní cca 90 % všech jaderných zbraní, které modernizují, zavádějí do výzbroje nové zbraňové systémy a snižují výbušnost jaderných hlavic a tím i jejich deklarovanou použitelnost v regionálních konfliktech. Vyvrcholením zmíněné krize se může stát skončení platnosti americko-ruské smlouvy New START omezující počty rozmístěných jaderných hlavic a strategických nosičů.
Obavy z důsledků neprodloužení vyvolává mj. předpokládané narušení vesmírné strategické stability, ke kterému by mohlo dojít jako následek případného ukončení činnosti komplexního ověřovacího systému. Kromě notifikací, výměny telemetrických a informačních údajů, inspekcí na místě aj. by se ukončení týkalo v této souvislosti zejména smluvně stanoveného vzájemného nevměšování do ověřovací činnosti prováděné národními technickými prostředky (National Technical Means, dále NTMs).
Celou reflexi si můžete přečíst zde.
Miroslav Tůma je seniorním spolupracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů.
Nahoru
Tomáš Profant