Centrum mezinárodního práva

 

 Mezinárodní právo je hlavním normativním nástrojem, který reguluje vztahy mezi státy a dalšími aktéry (mezinárodní organizace, jednotlivci, nestátní aktéři). Proměny mezinárodního prostředí přinášejí i proměny mezinárodního práva, které musí reagovat na nové výzvy.  Období po skončení studené války přineslo takových výzev celou řadu – od globalizace, posílení vlivu nestátních aktérů, nárůstu významu lidských práv až po nový pohled na životní prostředí či velké migrační vlny. 

Centrum mezinárodního práva (CMP) Ústavu mezinárodních vztahů, které vzniklo na jaře 2016, si klade za cíl analyzovat ony nové výzvy i to, jak na ně reaguje mezinárodní právo. Centrum je připraveno zabývat se širokou paletou mezinárodněprávních otázek, jež v současné době vyvstávají. Hlavní důraz ale bude kladen na některé oblasti, jež odrážejí jak výzkumný profil členů centra, tak dlouhodobé priority české zahraniční politiky. Jedná se hlavě o: mezinárodní právo lidských práv, mezinárodní humanitární právo, mezinárodní trestní právo, boj proti terorismu, otázky spojené s použitím síly v mezinárodních vztazích a mezinárodní organizace. 

Centrum chce nabízet tři typu výstupů, a to: akademické texty, které by přispívaly k odborné debatě v dané oblasti; prakticky orientovaná doporučení určená pro představitele české státní správy, hlavně Ministerstvo zahraničních věcí ČR; a popularizační výstupy, jež by srozumitelným jazykem přibližovaly aktuální problémy mezinárodního práva české veřejnosti. Centrum má ambice být mezinárodní v tom, že jeho výstupy budou schopny oslovit i zahraniční odborníky, a národní v tom, že bude přispívat k lepší informovanosti a kultivaci debaty o mezinárodněprávních otázkách v českém prostředí. 

Publikace Centra mezinárodního práva 

(Všechny reflexe z minulosti jsou dostupné zde.)

Bude prodloužena platnost poslední kontrolně-zbrojní americko-ruské smlouvy New Start?

Oficiální název smlouvy New START je Smlouva mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o opatřeních pro další snížení a omezení strategických útočných zbraní (Treaty between the United States of America and the Russian Federation on Measures for the further Reduction and Limitation of Strategic Offensive Arms). Desetiletá smluvní platnost skončí k 5. 2. 2021 s možností jejího prodloužení o pět let. Hlavní otázkou tak zůstává, zda se obě země dohodnou na zmíněném prodloužení. V opačném případě zůstane více než 90 % všech jaderných zbraní, které jsou v jejich vlastnictví z celkového přibližného počtu 13 900 kusů, poprvé od r. 1972 mimo jakékoli kontrolně-zbrojní omezení.

Anglická verze je k dispozici zde

Lidská práva pro všechny - Rada vlády pro lidská práva schválila priority na období 2019-2023

Rada vlády pro lidská práva schválila 27. 5. 2019 devět priorit pro období následujících čtyř let. Priority zahrnují jak témata, která jsou nastavena relativně úzce a týkají se omezené skupiny osob, tak témata, jež jsou naopak velmi široká a svým způsobem se dotýkají životů všech obyvatel České republiky. Témata nejsou neměnná, lze je upravit či doplnit podle aktuálních potřeb. Jejich výběr ale dává představu o tom, co Rada vlády momentálně vnímá jako významné lidskoprávní problémy české společnosti, které je třeba co nejrychleji řešit, nebo o nich alespoň začít vést seriózní veřejnou debatu. (Veronika Bílková)

Better Protection of the Rule of Law – or of European Taxpayers’ Money

The rule of law holds a great importance to EU, as it also should to its member states and improving its protection has become a focus of new legislative efforts. Will this proposed regulation be useful and effective tool added to EU’s legislation or will it do the opposite and hurt the member state governments? The author focuses on already existing procedures and their deficiencies and compares them to the current proposal while also shedding light on the background of the new legislation. The reflection addresses some of the questions that may be raised related to EU law, member state sovereignty and its possible effects. The regulation still has a long way to go to become a law and in or order for that to happen it needs to be accepted by the Council. The author lists potential scenarios that could occur in the process of the law’s adoption and explains the legislative procedures. (Tamás Lattmann)

Až velryba promluví. Japonsko obnovuje komerční lov velryb

Koncem r. 2018 oznámilo Japonsko, že odstupuje od Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství a opouští řady Mezinárodní velrybářské komise. Důvodem je nesouhlas se zákazem komerčního lovu velryb, který pro strany Úmluvy platí od r. 1986, a rozhodnutí tento lov od léta 2019 obnovit. Text nejprve vysvětluje vývoj a nastavení mezinárodněprávního režimu na ochranu velryb a historii vztahu Japonska k němu. Následně ukazuje, že japonská snaha ospravedlnit obnovu komerčního lovu velryb zásadou trvale udržitelného využívání živých mořských zdrojů nemůže být z praktických i normativních důvodů úspěšná. (Veronika Bílková)

Anglická verze je k dispozici zde.

Existuje hrozba opětného rozmístění jaderných Euroraket z doby studené války v Evropě?

V krátké době několika měsíců není tato hrozba reálná, avšak v delší perspektivě ji nelze vyloučit. Po oznámení prezidenta Donalda Trumpa z 20. 10. 2018, že zamýšlí jednostranně odstoupit od americko-sovětské smlouvy INF z r. 1987 v důsledku jejího porušování Ruskou federací (dále RF) a smluvní neúčastí Číny, se v případě uskutečnění zmíněného úmyslu může uvedená hypotetická hrozba stát bezpečnostním rizikem. V takovém případě by po téměř třiceti letech mohly být v Evropě opět rozmístěny řízené střely kratšího a středního doletu s jadernou nebo konvenční hlavicí odpalované z pozemních stanovišť. Doplňovaly by tak stávající americké taktické jaderné zbraně ve formě leteckých pum s jadernou hlavicí, které jsou ještě z doby studené války předsunutě rozmístěné v pěti evropských aliančních zemích (Německo, Nizozemsko, Itálie, Belgie a Turecko). (Miroslav Tůma)

Anglická verze je k dispozici zde.

Zavřete oči, odcházím! USA opouštějí Radu OSN pro lidská práva

V polovině června 2018 oznámily USA svůj odchod z Rady OSN pro lidská práva. V tomto orgánu zasedaly od jeho zřízení v roce 2006 již potřetí, tentokrát ale svůj tříletý mandát (2017–2019) nedokončily. Příspěvek analyzuje čtyři hlavní argumenty, o něž USA své rozhodnutí opustit Radu opřely. Ukazuje, že i když některé z těchto argumentů mají svou relevanci, zcela přesvědčivé nejsou. Příspěvek také odmítá jakékoli přehodnocování současné kandidatury ČR do Rady. (Veronika Bílková)

Anglická verze je k dispozici zde.

Kontroverzní odstoupení USA od íránské jaderné dohody a jeho mezinárodní dopady

Americký prezident Donald Trump splnil 8. 5. 2018 avizovanou hrozbu a tentokrát již neudělil ověření o plnění íránské jaderné dohody Kongresu USA. Dokument dlouhodobě označoval za „nejhorší dohodu“ z doby předchozí Obamovy demokratické administrativy. K negativnímu rozhodnutí došel i přes pravidelné kladné ocenění jejího plnění Íránem na základě inspekčních kontrol Mezinárodní agentury pro atomovou energii. (Miroslav Tůma)

Anglická verze k dispozici zde.

Nepovede realizace plánovaných záměrů Trumpovy administrativy v oblasti jaderných zbraní ke snížení prahu možnosti vypuknutí jaderné války?

Koncem prvního roku svého působení administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupně seznámila americkou a světovou veřejnost s hlavními bezpečnostními doktrinálními dokumenty. V prosinci 2017 publikovala „Národní bezpečnostní strategii USA“ a v lednu 2018 „Shrnutí Národní obranné strategie USA 2018“, jejíž celkové znění má utajovaný charakter. „Nová Jaderná doktrína 2018“ byla zástupci Ministerstva obrany USA představena na tiskové konferenci dne 2. 2. 2018. Více o zmíněných dokumentech a bezpečnostních hrozbách, kterým Spojené státy čelí, se dozvíte v mezinárodně právní reflexi Miroslava Tůmu. (Miroslav Tůma)

Začátek konce privilegií stálých členů Rady bezpečnosti?

Je autorita stálých členů Rady bezpečnosti OSN (tzv. velká pětka), získaná v polovině 20. století, v úpadku? Začala již Velká pětka ztrácet některá neformální privilegia, která požívala po dobu více než sedmdesáti let? Dojde následně k omezení, či dokonce úplnému zrušení, i privilegií formálních? Dát na tyto otázky kladnou odpověď by bylo příliš troufalé. Přesto existují náznaky toho, že privilegovaná pozice členů Velké pětky již není přijímána bez výhrad. Veronika Bílková ve své mezinárodněprávní reflexi analyzuje jejich současné postavení. (Veronika Bílková)

Anglická verze zde.

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele – konstatování zjevného, nebo nelegální akt?

Dne 6. prosince 2017 uznal americký prezident Donald Trump Jeruzalém za hlavní město Státu Izrael a oznámil úmysl přesunout do Jeruzaléma americké velvyslanectví. U většiny států vzbudil Trumpův krok nesouhlas či rozpaky, menšina zahrnující Českou republiku mu vyjádřila pochopení či přímo podporu. Rozdělení mezinárodního společenství se projevilo rovněž ve Valném shromáždění OSN, kde pro rezoluci kritizující snahy o jednostrannou změnu statusu Jeruzaléma hlasovalo 128 států, proti bylo 9 států a 35 dalších, včetně České republiky, se hlasování zdrželo. V Radě bezpečnosti rezoluci prakticky téhož obsahu podpořilo 14 členů, její přijetí ovšem znemožnilo veto USA. Proč je uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele tak kontroverzní? Nejedná se snad, jak uvedl americký prezident, o konstatování zjevného? Co vedlo Valné shromáždění k tomu, že nad uznáním vyjádřilo hluboké politování a označilo ho za právně problematické? Na tyto otázky dává odpověď následující Mezinárodněprávní reflexe Centra pro mezinárodní právo ÚMV. (Veronika Bílková)

Anglická verze zde.


Náš tým

Doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA

Vedoucí centra

JUDr. Miroslav Tůma (plk. v.v.)

Seniorní spolupracovník

Dr. Bríd Ní Ghráinne

Nerezidentní výzkumná pracovnice

Jan Lhotský, Ph.D.

Seniorní výzkumný pracovník

JUDr. Petra Ditrichová, Ph.D.

Přidružená výzkumná pracovnice

Dr. Federica Cristani

Seniorní výzkumná pracovnice





Nahoru