Discussion papers

31.07.2018 | Veronika Bílková
Zavřete oči, odcházím! USA opouštějí Radu OSN pro lidská práva
V polovině června 2018 oznámily USA svůj odchod z Rady OSN pro lidská práva. V tomto orgánu zasedaly od jeho zřízení v roce 2006 již potřetí, tentokrát ale svůj tříletý mandát (2017–2019) nedokončily. Příspěvek analyzuje čtyři hlavní argumenty, o něž USA své rozhodnutí opustit Radu opřely. Ukazuje, že i když některé z těchto argumentů mají svou relevanci, zcela přesvědčivé nejsou. Příspěvek také odmítá jakékoli přehodnocování současné kandidatury ČR do Rady.
15.11.2017 | Nicolò Fasola
Principles of Russian Military Thought
New discussion paper by IIR's former independent researcher intern, Nicolò Fasola.
05.10.2017 | Tamar Lagurashvili
Invented Traditionalism vs. Entrenched Informal Institutions
Invented Traditionalism vs. Entrenched Informal Institutions: Viability of Hybrid Governance and Democratization Prospects in Botswana, Lesotho and Swaziland is new discussion paper by former IIR independent researcher intern, Tamar Lagurashvili.
25.08.2017 | Rudolf Fürst
Střet o politiku vůči ČLR v roce 2016: Aktéři české politiky na Dálném východě a veřejná a mediální debata
Nový discussion paper Rudolfa Fürsta čerpá z jeho příspěvku do ročenky ÚMV a shrnuje nejzásadnější vývoj česko-čínských vztahů v uplynulém roce. Dle autora za zmínku stojí především: "Účast aktérů v české politické agendě a ve veřejné debatě, problematické přijetí návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze a rozkol mezi státními institucemi v době návštěvy dalajlamy. Pokračující trend silné role lobbistických kruhů v bilaterální agendě. Rostoucí polarizace a zhrubnutí české debaty o vztazích s Čínou, ideologizace většiny českých médií a jejich sekuritizační obsese."
Collective Defence in the Age of Hybrid Warfare
The discussion paper by Benjamin Tallis and Michal Šimečka, senior researchers at the Institute of International Relations, provides a (critical) reflection on hybrid warfare – as both a concept and a practice – in the context of collective security in Europe, and discusses the role of the institutions and policies of NATO, the EU, and Member States.
03.07.2017 | Benjamin Tallis
The Czech-German Strategic Dialogue: Assessment of Current State and Future Prospects
The discussion paper by Benjamin Tallis, a senior researcher at the Institute of International Relations, seeks to examine such competing evaluations of the current state and future prospects of the CGSD.
Region Arktidy: aspekty politicko-bezpečnostní, ekonomické a vědecko-výzkumné
Paper Barbory Padrtové a Zuzany Trávníčkové definuje Arktidu a analyzuje současný stav a základní principy fungování arktického režimu. Rovněž zkoumá politiky jednotlivých klíčových aktérů – osm arktických států (Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a USA), kteří působí v arktickém regionu a podílejí se na jeho správě a řízení. Kromě toho jsou do analýzy zahrnuti další čtyři relevantní aktéři (Arktická rada, Evropská unie, NATO a Čína), kteří se podílejí na formování politiky v Arktidě. Cílem analýzy je získání poznatků, na základě kterých je formulováno šest dlouhodobých a tři krátkodobá doporučení pro rozhodování státní správy v oblasti mezinárodních vztahů a zahraniční politiky ČR.
27.10.2016 | Berfin Nur Osso
Success or Failure? Assessment of the Readmission Agreement Between the EU and Turkey from the Legal and Political Perspectives
The discussion paper by Berfin Nur Osso, former intern at the Institute of International Relations Prague and a senior undergraduate student at the Koç University in Istanbul majoring in Law and minoring in International Relations, focuses on the assessment of the readmission agreement between the EU and Turkey.
Významy demokracie v politickém diskurzu Ruska, Běloruska, zemí Střední Asie a Číny
Studie Petra Kratochvíla, Rudolfa Fürsta, Lucie Najšlové a Martiny Varkočkové analyzuje míru demokracie a jejího vnímání v politice Ruska, Běloruska, Uzbekistánu a Číny. Hodnotí tyto země optikou západního výzkumu demokracie a hybridních režimů. Z tohoto hlediska se ve třech případech jedná o hegemonické elektorální režimy (Bělorusko, Rusko a Uzbekistán) a ve čtvrtém případě o uzavřený autoritářský režim. Jde tedy o země v nejméně demokratické části klasifikačního spektra. Rusko bylo dlouhodobě nejdemokratičtější ze čtveřice analyzovaných zemí; v posledních 15 letech se ovšem situace proměnila a Rusko se postupně značně přiblížilo míře autoritářství v Bělorusku. Uzbekistán se naproti tomu blíží spíše Číně, jejíž vývoj v posledních letech také zaznamenává opětovné posilování autoritářských tendencí.
Ve správnou chvíli na správném místě: Prosazování zájmů České republiky v Evropském parlamentu
Studie zkoumá stávající praxi České republiky při prosazování národních zájmů v Evropském parlamentu. Jejím cílem je na základě analýzy současného stavu a identifikace slabých míst navrhnout kroky, které by vedly k lepšímu využití Evropského parlamentu při prosazování českých pozic v evropském rozhodovacím procesu. Výzkum je založen zejména na rozhovorech s aktéry zkoumaných procesů, tedy především českými poslanci EP, úředníky a dalšími zaměstnanci EP, pracovníky českých ministerstev a českého stálého zastoupení při EU. Závěrečná doporučení jsou rozdělena podle adresátů a cílena na českou státní správu, české poslance Evropského parlamentu a politické strany.


1 2