Ústav mezinárodních vztahů

O tom, že záležitosti kolem ovládání zdrojů ropy a plynu jsou pro IS klíčové, svědčí už skutečnost, kdo o nich v mocenské struktuře IS rozhoduje.

Zatímco k ovládaným územím zaujímá IS přístup vysoce decentralizovaný – Abú Bakr al-Bagdádí totiž ukázal ochotu přenést danou odpovědnost na své podřízené a z větší části se spoléhá na regionální guvernéry – v případě nerostného bohatství je tomu jinak. Ropa a plyn společně s náboženskými a vojenskými operacemi a jejich sofistikovanými mediálními výstupy jsou centrálně řízeny nejvyšším vedením. To jako jediné rozhoduje o jejich využití.

Energetika pak ve spojení s terorismem hraje ve strategii IS zaměřené na útoky proti energetickému sektoru, zejména v Iráku, Sýrii a Libyi, důležitou úlohu. Ve všech těchto zemích buď došlo k vojenské intervenci (Irák a Libye), nebo v současné době plane občanská válka (Sýrie a Libye), či se země dlouhodobě vypořádává s důsledky vojenské intervence (Irák), což IS usnadňuje situaci při cílení útoků na energetický sektor.

Klíčový zdroj financí

Džihádisté IS útočí na ropná a plynová pole, přepravní infrastrukturu a energetická zařízení s cílem fyzicky ovládnout energetický sektor daného státu. Hlavním motivem je snaha o dosažení maximální produkce z ovládaných ropných a plynových polí a využití prodeje ropy a plynu k financování teroristické činnosti.

Tato vize energetické strategie byla patrná již od počátků, kdy se IS zmocnil části území Iráku a Sýrie, čímž si organizace zajistila kontrolu nad řadou tamních nalezišť. V roce 2014 přinášely ropné transakce IS kolem dvou až čtyř miliónů dolarů denně, což neslo roční zisk mezi 730 až 1460 milióny petrodolarů.

Nicméně během roku 2015 po leteckých úderech USA, Ruska a jejich spojenců a s postupem irácké a syrské armády IS ztratil řadu dosud držených ropných a plynových polí a to příliv peněz výrazně oslabilo. I tak zůstala IS v roce 2016 v Iráku a Sýrii v rukou řada těžebních kapacit. Radikálové IS tak během první poloviny roku 2016 inkasovali za jejich produkci zhruba 1–1,5 miliónu dolarů za den.

Ve snaze znovu převzít kontrolu nad ropnými poli v Iráku provedl IS začátkem letoška sérii neúspěšných útoků na irácká ropná pole. Koncem března napadli kurdské a irácké vojáky ve městě Makhmur pouhých 120 kilometrů od Kirkúku, jenž je bohatý na ropu. S přímou podporou americké námořní pěchoty nasazené v Iráku se irácké armádě zatím dařilo podobným útokům čelit. I Kirkúk byl čerstvě jejich terčem – viz zprávy z minulého týdne.

Bojové operace IS kvůli přístupu k nalezištím zažívá i Sýrie, kde džihádisté po ztrátě Palmýry s okolními plynovými poli obsadili v květnu plynové pole Shaer.

Hlavní ložisko plynu vybuchlo, vyvolalo to zemětřesení

Když je odtud vládní síly začaly vytlačovat, vyhodil IS hlavní ložisko tohoto pole i s čerpacími stanicemi do vzduchu. Exploze byla gigantická – kolem Palmýry vyvolala zemětřesení o síle 4,4 stupně Richterovy škály.

Nemůže-li IS zdroje ovládat, snaží se energetický sektor a infrastrukturu co nejvíc poškodit. Snaží se ochromit činnost naleziště ropy a plynu, ničí infrastrukturu, bere rukojmí či unáší zahraniční pracovníky s cílem destabilizovat postavení nepřítele.

Například v Iráku v červenci v provincii Kirkúk zaútočili dva sebevrazi IS na ropné pole a stanici Bai Hassan a čtyři ozbrojenci IS napadli kompresorovou stanici pro přepravu plynu. V Libyi zaútočili džihádisté loni na jaře na ropné pole al-Ghani a zabili 11 strážců, přičemž unesli sedm cizinců včetně jednoho Čecha. Opakovaně pak napadli dva ropné terminály Ras Lanuf a As-Sidr s cílem připravit stát o část příjmů a ukázat na politickou nestabilitu v zemi.

Sýrie také zažila záškodnické operace – terčem byl např. plynovod u Furqlusu či plynový generátor. Navíc IS loni dokázal ovládnout nejméně osm elektráren, včetně tří vodních.
Ropa, plyn a toky energie obecně – to jsou zkrátka nejenom peníze, ale i trumf mocenský a psychologický s dopady na obyvatele zkoušených zemí závislých na dodávkách a také lakmusový papírek reálné síly daného státu v souboji s IS.

Článek byl uvěřejněn 2. 11. 2016 deníkem Právo.

Mgr. et Mgr. Lukáš Tichý, Ph.D. je absolventem doktorského programu Ústavu mezinárodních vztahů a Metropolitní univerzity Praha a působí jako vědecký pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů a mezi jeho oblasti zájmu patří mimo jiných i energetická bezpečnost.