V4 25 let poté: Kde jsme byli, kde jsme a kde můžeme být?
Visegrádská skupina (V4) má nenahraditelné místo v české zahraniční politice, bez ohledu na kontroverze, které její působení provázejí v posledních měsících. Ve Visegrádu probíhá nepřiznaný zápas o jeho význam a smysl do budoucna.
Z hlediska české diplomacie je nutné vidět V4 nikoli jako politicko-mocenskou projekci jednotlivých aktuálních politických reprezentací, ale jako širší platformu, která tyto projekce přesahuje. Budoucnost Visegrádu je nutné stavět na pozitivních přínosech, jež dosud tato regionální spolupráce přinesla, a o tomto poselství je třeba lépe komunikovat jak uvnitř regionu, tak navenek. Význam české středoevropské politiky je v historii novodobé české diplomacie zcela bezprecedentní a je nutné k ní přistupovat s veškerou zodpovědností, umírněností a obezřetností.
Státy Visegrádské skupiny (dále V4) představují po dvaceti pěti letech svého vývoje unikátní středoevropský subregionální formát, který participujícím zemím poskytuje možnosti, jež neposkytuje žádná jiná existující platforma. Došlo k vybudování „komunikační infrastruktury“, která při patřičném využívání skýtá prostor pro vlastní realizaci jednotlivých zemí i pro nalezení přidané hodnoty pro region jako takový. Dříve nemyslitelnou, nyní však hojně otevíranou otázkou se nicméně stalo: k jakým cílům a účelům bude taková platforma využívána, a v tomto ohledu přináší současný Visegrád největší riziko a největší výzvu pro českou středoevropskou diplomacii... (více zde)
Nahoru
Tomáš Profant