22.01.2018 | Veronika Bílková

Kontroverzní otázka Jeruzaléma z pohledu mezinárodního práva

Jakou má institut uznání oporu v mezinárodním právu a existuje vůbec něco jako akt uznání hlavního města? Začtěte se do nejnovější reflexe Veroniky Bílkové a seznamte se s tím, jakým způsobem si Izrael nárokuje Jeruzalém, který je podstatnou částí mezinárodní komunity považován za hlavní město obou států - tedy státu Izrael a budoucího státu Palestina. V neposlední řadě se také dozvíte, jaké jsou argumenty Trumpovy administrativy pro přesunutí amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, které sama autorka kriticky analyzuje. 

Dne 6. prosince 2017 uznal americký prezident Donald Trump Jeruzalém za hlavní město Státu Izrael a oznámil úmysl přesunout do Jeruzaléma americké velvyslanectví. U většiny států vzbudil Trumpův krok nesouhlas či rozpaky, menšina zahrnující Českou republiku mu vyjádřila pochopení či přímo podporu. Rozdělení mezinárodního společenství se projevilo rovněž ve Valném shromáždění OSN, kde pro rezoluci kritizující snahy o jednostrannou změnu statusu Jeruzaléma hlasovalo 128 států, proti bylo 9 států a 35 dalších, včetně České republiky, se hlasování zdrželo. V Radě bezpečnosti rezoluci prakticky téhož obsahu podpořilo 14 členů, její přijetí ovšem znemožnilo veto USA. Proč je uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele tak kontroverzní? Nejedná se snad, jak uvedl americký prezident, o konstatování zjevného? Co vedlo Valné shromáždění k tomu, že nad uznáním vyjádřilo hluboké politování a označilo ho za právně problematické? Na tyto otázky dává odpověď následující Mezinárodněprávní reflexe Centra pro mezinárodní právo ÚMV.

Celý text naleznete zde.




Nahoru