14.11.2016 | Miroslav Tůma

Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?

Odpověď na danou otázku můžeme do značné míry najít ve významné rezoluci 1. výboru (výbor pro odzbrojení a jadernou bezpečnost), schválené v rámci 71. Valného shromáždění OSN koncem října 2016. Rezoluce A/C.1/71/L.41 má název vyzývající k dosažení pokroku na mnohostranných jednáních (Taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations). Její výjimečnost a dá se říci historické prvenství spočívá ve znění osmého odstavce operativní části, obsahující rozhodnutí svolat v r. 2017 mezinárodní konferenci OSN k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k úplné eliminaci těchto zbraní. Konference by se měla konat v New Yorku ve dvou termínech (27. – 31. 3. a 15. 6. – 7. 7. 2017), za účasti členských států OSN, blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti. Zmíněný odstavec byl do rezoluce začleněn na základě doporučení ze závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016 k posouzení nových právních opatření a potřebných norem k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se žádný jaderný stát, na  znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil. Nesouhlasné názory tak na jednání OEWG většinou tlumočili představitelé aliančních a partnerských zemí jaderných států (poskytujících jim tzv. jaderný deštník).

 Na jednání 1. výboru předložilo rezoluci Rakousko a sponzorovalo ji okolo 50 zemí vedených Brazílií, Irskem, Mexikem, Nigérií a Jižní Afrikou. Schválena byla 27. října většinou hlasů (pro 123, proti 38, zdržení 16). Z jaderných zemí, které většinou hlasovaly proti přijetí rezoluce, se zdržely hlasování pouze ČLR, Indie a Pákistán. Z negativního hlasování aliančních nejaderných států se vyčlenilo Nizozemsko, které se hlasování zdrželo. Další hlasování o této a dalších rezolucích ze všech šesti výborů se uskuteční na plénu Valného shromáždění OSN koncem letošního roku. Dá se očekávat, že výsledek hlasování o výše uvedené rezoluci se nebude příliš lišit od předchozích volebních výsledků 1. výboru.

Dlouhodobá stagnace na hlavních odzbrojovacích fórech

Pokud na jaderně-odzbrojovací problematiku nahlížíme z pohledu vývoje mnohostranných jaderně-odzbrojovacích jednání na hlavních fórech odzbrojovacího aparátu (Konference o odzbrojení v Ženevě, Odzbrojovací komise OSN, 1. výbor Valného shromáždění OSN a hodnotící proces Smlouvy o nešíření jadernýchj zbraní), je situace velmi tristní. Vzhledem k zásadě přijímání rozhodnutí, včetně navrhovaných smluv, konsensem, která platí s výjimkou 1. výboru pro všechna jednací fóra, i vzhledem k nedostatku politické vůle a neochotě k dosažení kompromisních výsledků ze strany jaderných mocností, mnohostranný odzbrojovací sjednávací proces v těchto orgánech řadu let stagnuje. Na Konferenci o odzbrojení v Ženevě, jež je nejdůležitějším orgánem s mandátem pro sjednávání odzbrojovacích smluv, je činnost 20 let zablokovaná. Na rozdíl od dalších dvou druhů zbraní hromadného ničení, tj. chemických a biologických, které již dlouhodobě zakazují příslušné úmluvy, neexistuje pro daleko ničivější jaderné zbraně žádný obdobný mezinárodněprávní instrument. Přitom všichni představitelé vystupujících zemí jaderných a nejaderných, pokud hovoří o jaderně-zbrojní a odzbrojovací problematice, shodně podporují vytvoření světa bez jaderných zbraní a občas se v této souvislosti odvolávají na „pražský projev“ amerického prezidenta Obamy z dubna 2009, ve kterém dosažení uvedeného cíle jmenovaný jednoznačně podpořil... (JUDr. Miroslav Tůma (plk. v.v.))

Plné znění ILR naleznete zde - Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?




Nahoru