Ústav mezinárodních vztahů

Kdo bude třetí?
Jakub Eberle pokračuje v komentování blížících se německých voleb. Jak velký je podíl nerozhodnutých voličů a kdo bude třetí stranou? Jaká je pravděpodobná povolební koalice a jaký osud čeká stranu AfD? Na tyto i další otázky odpovídal náš výzkumný pracovník Českému rozhlasu.

Projev Su Ťij k situaci v zemi
Překvapil něčím projev barmské vůdkyně Su Ťij k situaci v zemi? Má vůbec šanci něco změnit, jaká je pozice armády? A neopomíjí se kvůli Rohingům další skupiny a jejich problémy? Na tyto i další otázky odpovídal České televizi Miroslav Nožina.

Další jednání o Brexitu
Jednání o Brexitu pokračují a pokračuje i Jan Kovář v jejich analýze. Pokročila jednání? A proč vše postupuje tak pomalu? Proč je takový problém dohodnout se na finančním vyrovnání? V čem naopak došlo k posunu?

Německo před volbami
Jakub Eberle se v komentáři pro Studio 6 České televize věnuje analýze situace v Německu před volbami. Jakého vítěze předpovídají průzkumy? Jaká je popularita kancléřky Merkelové? A proč ztrácí hlasy strana Martina Schulze? A co bude hrát roli u nerozhodnutých? Dozvíte se v rozhovoru níže.

Neúčast paní Su Ťij na Valném shromáždění Spojených národů
Proč barmská vůdkyně Aund Schan Su Ťij oznámila, že se nezúčastní  Valného shromáždění OSN? Důvody tohoto rozhodnutí a možnosti, jak by OSN mohlo pomoci řešit situaci v Barmě komentoval Miroslav Nožina pro ČRo Plus.

ČR zakládá výzkumné centrum zabývající se energetickou politikou EU
"Otázkám energetické bezpečnosti a energetické politiky EU se bude věnovat nové Centrum energetické politiky (CEP). Jeho činnost oficiálně zahájil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl a zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Bartuška očekává, že práce centra pomůže porozumět tomu, jaké důsledky má energetická politika EU na bezpečnost a stabilitu v jiných částech světa."

Osud Gibraltaru po brexitu
Brexit s sebou přináší i velice specifické a kontroverzní otázky. Například, co teď bude s Gibraltarem? Je možné, že by se Velká Británie po 300 letech vzdala Gibraltaru a nechala jej Španělsku? Šlo by v tom případě o obchod? Byla by to pro Gibraltar nebo Británii ztráta, kdyby kontrolu nad Gibraltarem převzalo Španělsko? Jaký dopad by to mohlo mít na finančnictví, které je v Gibraltaru jedním z hlavních zdrojů jeho bohatství? A můžeme očekávat konflikt mezi Španělskem a Spojeným královstvím v kontextu toho, že bývalý předseda Konzervativní strany Lord Michael Howard přirovnal Gibraltar k Falklandským ostrovům a řekl, že by měla být premiérka Mayová připravená vést válku o Gibraltar? Na tyto i další otázky odpovídal Českému rozhlasu Jan Kovář.

Reakce Barmy na krizi Rohingů
Za „hanebnou“ označila dne 6. září mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) oficiální reakci úřadu barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij na humanitární krizi v barmském Arakanském státě. Po útocích tzv. Armády spásy arakanských Rohingů a následném násilí, které proti komunitě Rohingů rozpoutala barmská armáda, odtud uprchlo ke dni vydání úvodníku do sousedního Bangladéše zhruba 146.000 lidí, hlavně žen a dětí. Miroslav Nožina rozebírá v rozhovoru pro ČRo – Radiožurnál, důvody, které Su Ťij k jejím postojům vedou, a upozorňuje na fakt, že situace v Arakanu je podstatně komplikovanější, než jak je prezentována v mezinárodních médiích.

Moscow's mercenaries reveal the privatisation of Russian geopolitics
"Further revelations regarding the role of Russian private military contractors in Syria exposes how, under Putin, “state” and “private” are often one and the same thing," writes Mark Galeotti for openDemocracy.

Turecko-německé vztahy před blížícími se volbami
Jakub Eberle hovořil o turecko-německých vztazích v kontextu německých předvolebních diskuzí. Nakolik se na současném zhoršení vzájemných vztahů projevují populistická prohlášení politiků obou zemí a jaké skutečné problémy brání opětovnému sblížení? Odpovědi naleznete v rozhovoru pro Český rozhlas.