Ústav mezinárodních vztahů

Oplácet zlo zlem?
Použití chemických zbraní v Sýrii a útok USA. Ve čtvrtek 6. dubna 2017 provedly USA raketový útok na Sýrii. Učinily tak v reakci na chemický útok, který se odehrál o dva dny dříve ve městě Chán Šejchún, v povstalci kontrolované provincii Idlib, při němž bylo zabito 80 a zraněno více než 200 civilistů.

Mezinárodněprávní reflexe k probíhajícímu sjednávání úmluvy zakazující jaderné zbraně
V sídle OSN v New Yorku se 27.–31. 3. 2017 uskutečnilo, za předsednictví kostarické velvyslankyně Elayne Whyte Gómezové, první kolo jednání konference k sjednání smlouvy zakazující jaderné zbraně (užití, výrobu, vlastnictví atd.).

Co špatně začíná, to špatně končí – odchody z Mezinárodního trestního soudu
Mezinárodní trestní soud (MTS) v Haagu, první světové soudní fórum založené v roce 1998 přijetím Římského statutu, prochází v posledních měsících těžkými časy. Po letech potíží, které se táhnou již od samého počátku jeho fungování v roce 2002, byla druhá polovina roku 2016 ve znamení odchodů, nebo výhružek odchodu a byla také viditelnou strategií hromadného odchodu afrických států z Mezinárodního trestního soudu. Co udržuje státy v podobných organizacích, kvůli čemu naopak zvažují odchod a jaká je možná budoucnost Mezinárodního trestního soudu?

Když se dva perou, třetí je soudí – Ukrajina a Ruská federace u Mezinárodního soudního dvora
Ve dnech 6.–9. března 2017 proběhlo u Mezinárodního soudního dvora (MSD) v Haagu první slyšení ve sporu mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Slyšení se zatím netýkalo jádra sporu, ale jen žádosti Ukrajiny o vydání prozatímních opatření podle článku 41 Statutu MSD. Na rozhodnutí Soudu si ještě nějaký čas počkáme, již nyní ale stojí za to stručně shrnout, čeho se případ týká, a zamyslet se nad tím, nakolik má Ukrajina šanci v něm uspět.

Úmluva zakazující jaderné zbraně a Severoatlantická aliance
27. – 31. března a 15. června. – 7. července 2017 se v sídle OSN v New Yorku uskuteční mezinárodní konference s mandátem sjednat úmluvu zakazující jaderné zbraně. Kromě členských států OSN se jednání zúčastní představitelé blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupci občanské společnosti. Název rezoluce vyzývá k dosažení pokroku na mnohostranných jaderně-odzbrojovacích jednáních. Její důležitost spočívá zejména ve znění některých odstavců operativní části, obsahujících rozhodnutí svolat v r. 2017 zmíněnou konferenci k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k jejich úplné eliminaci. Obsah rezoluce byl ovlivněn doporučeními závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016. Měla posuzovat nová právní opatření a potřebné normy k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se zúčastnilo okolo dvaceti partnerských a nejaderných zemí, ale žádný jaderný stát se, na znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil.

Podaří se získat potřebný mezinárodněprávní rámec pro dosažení světa bez jaderných zbraní?
Odpověď na danou otázku můžeme do značné míry najít ve významné rezoluci 1. výboru (výbor pro odzbrojení a jadernou bezpečnost), schválené v rámci 71. Valného shromáždění OSN koncem října 2016. Rezoluce A/C.1/71/L.41 má název vyzývající k dosažení pokroku na mnohostranných jednáních (Taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations). Její výjimečnost a dá se říci historické prvenství spočívá ve znění osmého odstavce operativní části, obsahující rozhodnutí svolat v r. 2017 mezinárodní konferenci OSN k sjednání právně závazného instrumentu zakazujícího jaderné zbraně, který by měl vést k úplné eliminaci těchto zbraní. Konference by se měla konat v New Yorku ve dvou termínech (27. – 31. 3. a 15. 6. – 7. 7. 2017), za účasti členských států OSN, blíže nespecifikovaných mezinárodních organizací a zástupců občanské společnosti. Zmíněný odstavec byl do rezoluce začleněn na základě doporučení ze závěrečné zprávy Otevřené pracovní skupiny (Open-ended Working Group, OEWG), která jednala v Ženevě v první polovině r. 2016 k posouzení nových právních opatření a potřebných norem k dosažení světa bez jaderných zbraní. Jejího jednání se žádný jaderný stát, na  znamení nesouhlasu s mandátem OEWG, nezúčastnil. Nesouhlasné názory tak na jednání OEWG většinou tlumočili představitelé aliančních a partnerských zemí jaderných států (poskytujících jim tzv. jaderný deštník).

Vítěz bere vše. Volba generálního tajemníka OSN 2016
Příštím generálním tajemníkem OSN bude António Guterres z Portugalska (viz zde). Ve čtvrtek 13. října o tom, na doporučení Rady bezpečnosti, rozhodlo Valné shromáždění OSN, kde se proti jmenování portugalského kandidáta nepostavil žádný stát světa. Navzdory tomuto konsensu je výsledek voleb pro mnohé značným překvapením. Guterres sice od počátku disponoval silnou podporou, dlouho se ale očekávalo zvolení kandidáta s jiným profilem a z jiné geografické oblasti. Proč se tedy vítězem stal právě on? Co od něho lze očekávat? A jaká je vlastně úloha generálního tajemníka v rámci světové organizace?

No Revolution Has Taken Place: The Post-2015 Human Rights Foreign Policy of the Czech Republic
In 2015, two new conceptual documents were adopted in the Czech Republic, under the Government of Bohuslav Sobotka – the general Concept of the Czech Republic´s Foreign Policy (available in English here) and a more specific Concept of Human Rights Promotion and Transition Cooperation (available in Czech here). The former document replaced an older text entitled Conceptual Basis of the Foreign Policy of the Czech Republic (available in English here) which had been adopted in 2011 by the Government of Petr Nečas. The latter document builds on the 2010 Concept of Transition Policy but it is broader in scope, covering not only transition policy/cooperation but also human rights promotion.

Referendum on the refugee quotas in Hungary – protection of sovereignty or much ado about nothing?
The migration crisis has stirred up political debates within the EU and its member states regarding not only possible solutions, but also about the future of the organisation. The first shock has come in the form of the Brexit referendum, the second one could have been the referendum in Hungary “against the quota system”, as the initiating government has calculated. The current analysis gives information about the referendum, and examines its possible effects in the near future.

S pučisty bez rukaviček? Reflexe č. 6 nyní v ČJ!
Dne 20. července 2016 vyhlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v zemi tříměsíční výjimečný stav. Den poté Turecko oznámilo úmysl derogovat Evropskou úmluvu o lidských právech (orig. 1950 European Convention on Human Rights, dále jen „EÚLP“), kterou ratifikovalo v roce 1954. Tato opatření byla přijata po neúspěšném pokusu o vojenský převrat, který se odehrál 15. července 2016 a jehož cílem bylo svrhnout vládu prezidenta Erdogana. Podle Erdoganových slov byla opatření přijata proto, aby odvrátila hrozbu pro demokracii, vládu práva a lidská práva v Turecku.