Ústav mezinárodních vztahů

The Enlarged EU and Africa's Development
This policy brief originates from the international conference The European Union and the development of Africa, held in Prague on 23 and 24 March 2006 by the French Centre for Research in Social Sciences (CEFRES) and the Development Centre of the Institute of International Relations (IIR).

Česká republika jako přistěhovalecká země
Po roce 1989 prošla česká společnost řadou zásadních změn - jednou z nich je proměna ze země nulové imigrace v přistěhovaleckou zemi de facto. Český stát reagoval na novou situaci budováním mechanismů imigrační kontroly a dalšími opatřeními. Doposud ale nepřijal ucelenou přistěhovaleckou strategii, a dokonce ani nezodpověděl otázku, zda je taková strategie potřebná.

Evropská integrace a demokracie
Evropská integrace a demokracie: shoda o demokratickém deficitu a spory o jeho nevyhnutelnosti. Ačkoliv je možné zaznamenat názory, podle kterých má politický systém EU dostatečně demokratický charakter, celkově převažuje přesvědčení o tom, že EU se v oblasti demokracie vyznačuje určitými nedostatky a tedy demokratickým deficitem.

Komunikace a postoj veřejnosti k EU
Tento přehled je rozdělen na čtyři části. V první části přehledu jsou nejprve přiblíženy snahy komunikovat, které se v Evropské unii (EU) objevují v posledních dvou desetiletích. Komunikace nebyla po většinu trvání integračního procesu výrazným tématem či aktivitou. Tato situace se začala měnit až na počátku 90. let, od kdy se objevují snahy komunikovat intenzivnějším způsobem.

Mohou si velké země dovolit být vlídné?
Konec studené války, proces rozšiřování Evropské unie o nové členy ze střední a východní Evropy a útoky z 11. září upozorňující na hrozbu mezinárodního terorismu, změnily postavení klíčových velmocí atlantického prostoru.

Normativní chování malých států
Jak Nizozemsko, tak Belgie a Slovinsko jsou malé země, které kladou velký důraz na dodržování mezinárodních norem ze strany ostatních aktérů mezinárodní politiky a zároveň se i samy snaží, s větším čimenším úspěchem, chovat podle principů. Jaké motivy však stojí v pozadí jejich snahy o prosazování mezinárodních norem ve světě a v pozadí jejich zahraniční politiky?

Dilemata rozvojové politiky
Dne 8. listopadu 2005 se konala v Praze konference „Mezi pragmatismem a ideály. Jakou úlohu mají normy při formulaci zahraniční politiky?“. Její třetí a poslední blok „Dilemata rozvojové politiky“ byl věnován zkušenostem tří velkých dárců: Německu, Kanadě a Evropské unii. Panelu, kterému předsedal náměstek ministra zahraničních věcí České republiky Tomáš Pojar, se zúčastnili Günther Mainhold ze Stiftung Wissenschaft und Politik v Berlině, Yiaqadeesen Samy z Norman Paterson School of International Affairs v Ottawě a Geert Laporte z European Centre for Development Policy Management v Maastrichtu.

Přijetí Evropské ústavní smlouvy - přínosy a ztráty
Dne 21. dubna 2005 proběhla v Plzni konference nazvaná „Přijetí Evropské ústavní smlouvy - přínosy a ztráty“. Jednalo se o druhou konferenci z cyklu „Evropská ústavní smlouva a evropská veřejnost“. Vracíme se zde k tématu konference, tedy k přínosům a ztrátám plynoucím z Evropské ústavní smlouvy (dále ústavní smlouva).

Reforma OSN a použití síly — s jakým cílem a za jakých podmínek?
Tento policy paper navazuje na kulatý stůl "Pravidla použití síly a humanitární intervence" pořádaný Ústavem mezinárodních vztahů 24.února 2005 za účasti odborníků z Ministerstva zahraničních věcí ČR (odbory MPO, OSN, OBP, SZBP), z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty právnické Západočeské univerzity. Autorovy závěry a doporučení nevyjadřují stanoviska těchto institucí.

Jak zachovat jednotnou Evropu bez ústavní smlouvy
Ať již patří k obhájcům či kritikům ústavní smlouvy, každý kdo ovlivňuje evropskou integraci si musí klást otázku, co dělat, když některý z členských států tuto smlouvu neratifikuje. Testu s napínavým koncem je ústavní smlouva podrobena zejména v těch členských státech, které se rozhodly schvalovat ji v referendu. O schvalování ústavní smlouvy formou referenda bylo přitom rozhodnuto i v několika členských státech, v kterých se značná část veřejnosti staví vůči ústavní smlouvě negativně.