Ústav mezinárodních vztahů

Dopad politiky prezidenta Obamy na NATO a ČR
Kontinuitu a změnu v americké zahraniční a bezpečnostní politice (USFSP) s nástupem administrativy prezidenta Obamy lze studovat na tematické a procedurální rovině. Změna prezidentské administrativy v USA je doprovázena celou řadou změn v tematických prioritách – analyzovanými tématy jsou Irák, Afghánistán, Rusko v kontextu kontroly jaderného zbrojení a protiraketové obrany, Írán a Severní Korea.

Německá politika vůči Rusku: význam kontextu EU
Německo-ruské vztahy se nacházejí v jakési post-bismarckovské éře a SRN vnímá Moskvu jako zcela nezbytného partnera. Na rozdíl od konce 19. století se ovšem Berlín snaží zprostředkovat funkční provázání Ruska nejen s Německem, ale i s NATO/EU.

Recommendations for the Swedish Presidency of EU
The Swedish Presidency certainly prepares a strategy for the reaction of the European Council to the possible outcomes of the Irish referendum likely to be held on the Lisbon Treaty in autumn of this year. Even if the Swedish Presidency believes that the Irish electorate will, in this second referendum, endorse the Treaty, it would be particularly damaging to the Union if a negative Irish vote seemed to take the Presidency by surprise.

Případy Kadi a Al Barakaat International Foundation
Sankcní režim 1267 je namíren proti hnutí Talibán, organizaci Al Qaeda, bin Ládinovi a subjektum s nimi spojeným. Byl vytvoren rezolucí RB 1267 (1999) a pozdeji doznal rady úprav. Na jeho fungování dohlíží Sankcní výbor, který také sestavuje Konsolidovaný seznam subjektu, jež se mají stát predmetem financních a/nebo cestovních sankcí.

Írán: Případ OMPI/PMOI
PMOI je íránská opozicní organizace, která si klade za cíl svržení soucasného íránského režimu a jeho nahrazení demokratickým politickým systémem.

The European policy of President Sarkozy
The French President Nicolas Sarkozy indicated at various occasions that “France is back in Europe”. Change is expected in terms of policy reforms, people / institutions and implementation. However, a clear-cut “rupture” is generally difficult in foreign policy, and when looking closer at the various propositions of reforms, some elements of continuity with Sarkozy’s predecessor Jacques Chirac might be identified, though with a different policy style.

Vztah mezi protiraketovou obranou a strategií odstrašování
V Ceské republice i ve svete panuje casto v byrokratických – ale prekvapive i ve vedeckých – kruzích nepochopení vztahu mezi protiraketovou obranou a strategií odstrašování. Vyvrácen je rozšírený, byt chybný názor o nahrazení strategie odstrašování protiraketovou obranou. Ústredním prvkem výše uvedeného nepochopení je mylné ztotožnení strategie odstrašovánís axiomatickou logikou „vzájemne zaruceného znicení“. Americká administrativa vytvorila dva odlišné a odporující si diskurzy o zkoumaném vztahu: politický a strategicko-plánovací; analyzovány jsou i duvody.

Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO
První polovina roku 2008 byla na západním Balkáne poznamenána nekolika událostmi, které dodaly integraci zemí západního Balkánu do EU a do NATO novou dynamiku. Nejlépe pripravenou zemí je Chorvatsko, nejhure pripravené je Kosovo, jež ješte integracní proces nezahájilo, zatímco ostatní zeme (Albánie, Bosna a Hercegovina, Cerná Hora, Makedonie, Srbsko) jsou nyní pripraveny na zhruba stejne rychlý postup (nejvetší problémy jsou videt u Albánie a Bosny a Hercegoviny).

Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v ČR
Proč rozvojová spolupráce nestačí ke snížení světové chudoby? Strategie podpory koherence politik pro rozvoj v České republice. Zvyšování objemu a efektivity rozvojové spolupráce představuje pro Českou republiku důležitou vnitřní výzvu i mezinárodní závazek. Ve stále více propojeném světě však nemá smysl a nepovede ke snížení světové chudoby, pokud země nebude posilovat koherenci politik pro rozvoj a sledovat existující negativní a možné pozitivní dopady svých dalších politik na rozvojové země.

Jak posílit koherenci českých politik pro mezinárodní rozvoj?
I zdánlivě malé úpravy českých politik v oblasti migrace, obchodu a zemědělství mají velký vliv na rozvojové země, často větší než výrazné navýšení rozvojové spolupráce. Větší zohlednění zájmů chudých zemí v českých politikách je však mimořádně složité kvůli velkému počtu aktérů a jejich odlišným zájmům a institucionálním kulturám. Pokud má však mít česká rozvojová politika smysl, je nutné začít s posilováním koherence politik pro rozvoj co nejdříve.