Ústav mezinárodních vztahů

Česká zahraniční politika 1993–2005
Směřování České republiky v 90. letech bylo ne zcela přesně charakterizováno jako „návrat do Evropy”. V oblasti zahraniční politiky šlo především o realizaci strategické agendy, která měla zemi zajistit odpovídající místo v mezinárodních vztazích po konci studené války.

ČR a Rusko: jak dál po rozšíření EU?
Rok 2004 byl pro Českou republiku (ČR) v mnoha ohledech přelomový, přičemž zásadní změnou byl český vstup do Evropské unie. Ve zcela odlišném prostředí EU si Česká republika postupně stanovuje priority, na něž se zaměří její zahraniční politika. Často zmiňovanou prioritou je přitom Ruská federace.

Perspektivy zahraniční politiky ČR v Africe
Cílem této studie je nabízet rámcovou strukturu, která může sloužit jako návod k vypracování nové, ale i přehodnocování stávající, strategie české zahraniční politiky ve vztahu k africkým zemím, především na jih od Sahary. Jako studijní komentář nemůže mnoho říci, pokud se nekonfrontuje se současnou či předpokládanou praxí české zahraniční politiky in situ, tedy v Africe. To ovšem nevylučuje jeho použití jako podnět k diskusi a následnému vypracování strategie české zahraniční politiky v Africe.

Reforma nereformovatelného? OSN na začátku tisíciletí
Reforma, kterou od roku 1997 realizuje v OSN její současný generální tajemník, Kofi Annan, představuje nejradikálnější transformaci, jakou světová organizace za celou dobu své existence prošla. Reforma přináší významné institucionální a funkční změny, jež se primárně dotýkají oblastí bezprostředně podléhajících pravomoci generálního tajemníka a zatím jen omezeně zasahují do sfér jemu přímo nepodřízených. Výsledky, kterých K. Annan dosahuje, jsou navzdory všem omezením pozitivní a nadějné.

Balking the blunders in the Balkans: the Western strategy
Since the beginning of the 1990s, the West was obliged to deal with several crises in the Balkans and pledged to a complete reconstruction of the post-war situation in the region.

Jak realizovat rozvojovou spolupráci po vstupu do EU?
Nový zákon o veřejných zakázkách ruší výjimku z uplatňování pravidel pro veřejné zakázky pro projekty rozvojové spolupráce. Systém rozvojové spolupráce je nutné transformovat tak, aby byl s novým právním prostředím kompatibilní.

Nová strategie ČR vůči Středomoří a Blízkému Východu
Po skončení studené války došlo k marginalizaci regionu Středomoří a Blízkého východu z politické a ekonomické oblasti, protože veškerý zájem ČSFR a ČR se přenesl na země EU a USA.

Jak vyhodnocovat bezpečnostní hrozby a rizika
Od skončení studené války se ve světě i v ČR trvale diskutuje o pojmech bezpečnostní hrozba a riziko. Významným mezníkem se stala Římská deklarace NATO o míru a spolupráci (listopad 1991). Ta se pod vlivem zásadní změny mezinárodní situace zcela odklonila od pojmu hrozba, protože od té doby byl po čtyři desetiletí spojován výlučně s Varšavskou smlouvou a zejména pak se SSSR. Pojem hrozba nahradila výrazem bezpečnostní riziko (Security Risk) či bezpečnostní výzva (Security Challenge).

Česko-čínské vztahy: od bezradnosti k aktivní politice
Po pádu totality po roce 1989 a přerušení vazby na SSSR získala česká strana příležitost vytvářet vlastní politiku vůči ČLR. Česká republika nemá politické zájmy na Dálném východě, prioritou vůči ČLR je udržet přijatelné vztahy s pekingským režimem a participovat na čínském ekonomickém boomu. Ekonomické výsledky česko čínských kontaktů jsou však neuspokojivé. Česká strana nedokázala uplatnit své exporty na čínském trhu, který byl chráněn vysokými cly, množstevními kvótami a řadou jiných protekcionistických opatření.

Evropeizace KSČM mezi ortodoxií a eurokomunismem?
KSČM se stala často diskutovaným tématem české politiky a publicistiky. Stabilizovala a posílila svou pozici na české politické scéně, v posledních letech se před ní otevírá i regionální a evropský rozměr politického působení a to zejména se vstupem České republiky do EU.