Mezinárodní politika 10, 2013 - Afghánistán
22.11.2013 | Jan Smetana
Afghánská národní armáda: Skutečná síla nebo jen alibi?
Bezpečnostní situace v Afghánistánu je stále aktuálním tématem nejen pro oblast Střední Asie, ale také pro celý západní svět. Blížící se rok 2014 a předem ohlašované stažení významné části koaličních sil z Afghánistánu je bedlivě sledováno jak afghánským obyvatelstvem, tak zahraničními odborníky. Z důvodu tohoto stahování koaličních sil je kladen důraz na význam a funkčnost Afghánské národní armády (dále jen ANA). Její vycvičenost a připravenost je zásadní pro budoucnost země. Tento názor vystihuje klasický citát: „...žádný stát není bezpečný bez vlastního vojska. Je zcela v rukou osudu, neboť nemá sílu, která by ho v kritické chvíli ochránila.“ (Machiavelli 2007: 105-106) Z toho vyplývá hlavní výzkumná otázka, která se ptá na současný stav ANA, úroveň výcviku, vybavení i její hlavní problémy.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu je stále aktuálním tématem nejen pro oblast Střední Asie, ale také pro celý západní svět. Blížící se rok 2014 a předem ohlašované stažení významné části koaličních sil z Afghánistánu je bedlivě sledováno jak afghánským obyvatelstvem, tak zahraničními odborníky. Z důvodu tohoto stahování koaličních sil je kladen důraz na význam a funkčnost Afghánské národní armády (dále jen ANA). Její vycvičenost a připravenost je zásadní pro budoucnost země. Tento názor vystihuje klasický citát: „...žádný stát není bezpečný bez vlastního vojska. Je zcela v rukou osudu, neboť nemá sílu, která by ho v kritické chvíli ochránila.“ (Machiavelli 2007: 105-106) Z toho vyplývá hlavní výzkumná otázka, která se ptá na současný stav ANA, úroveň výcviku, vybavení i její hlavní problémy.
14.11.2013 | Lubomir Majernik
Afganistán – možnosti po roku 2014
Zo stále sa znižujúcim počtom koaličných jednotiek v Afganistane a blížiacou sa pravdepodobnou definitívnou bodkou za misiou ISAF, sa čoraz častejšie objavuje otázka kam smeruje Afganistán po roku 2014. Po viac ako dvanástich rokoch od začiatku vojenského zapojenia v krajine zo strany Spojených štátov a jej koaličných partnerov, by malo na sklonku roku 2014 dôjsť k definitívnemu ukončeniu operácii jednotiek NATO. Tento fakt priamo súvisí s legitímnou otázkou týkajúcou sa budúcnosti konfliktmi zmietaného štátu. Na ten bude mať priamy vplyv viacero faktorov, medzi nimi otáznik nad budúcim nasadením zahraničnej vojenskej účasti v krajine, situácia domácich bezpečnostných zložiek, afgánske prezidentské voľby a s nimi spojená domáca i zahraničná politika, reakcia Talibanu a v neposlednom rade zahraničná politika afgánskych susedov. Väčsina týchto faktorov určujúcich ďalší bezpečnostný vývoj v krajine je priamo závyslá na podobe zahraničnej vojenskej prítomnosti po roku 2014.
Zo stále sa znižujúcim počtom koaličných jednotiek v Afganistane a blížiacou sa pravdepodobnou definitívnou bodkou za misiou ISAF, sa čoraz častejšie objavuje otázka kam smeruje Afganistán po roku 2014. Po viac ako dvanástich rokoch od začiatku vojenského zapojenia v krajine zo strany Spojených štátov a jej koaličných partnerov, by malo na sklonku roku 2014 dôjsť k definitívnemu ukončeniu operácii jednotiek NATO. Tento fakt priamo súvisí s legitímnou otázkou týkajúcou sa budúcnosti konfliktmi zmietaného štátu. Na ten bude mať priamy vplyv viacero faktorov, medzi nimi otáznik nad budúcim nasadením zahraničnej vojenskej účasti v krajine, situácia domácich bezpečnostných zložiek, afgánske prezidentské voľby a s nimi spojená domáca i zahraničná politika, reakcia Talibanu a v neposlednom rade zahraničná politika afgánskych susedov. Väčsina týchto faktorov určujúcich ďalší bezpečnostný vývoj v krajine je priamo závyslá na podobe zahraničnej vojenskej prítomnosti po roku 2014.
29.10.2013 | Slavomír Horák
Střední Asie a Afghánistán po roce 2014
Rok 2014 je nejen ve Střední Asii vnímán jako určitý předěl ve vývoji, přestože plný odchod zahraničních vojsk není (prozatím) na programu ne. Vzhledem k sousedství s Afghánistánem vyvstává hned několik celoregionálních i lokálních problémů. K těm celoregionálním patří především nedostatečná ochrana hranic, možnost přelití do středoasijského regionu případného konfliktu v Afghánistánu, pronikání radikálních islamistických skupin do regionu a obchod s narkotiky. Na úrovni jednotlivých států potom stojí v centru pozornosti mj. přesun vojenské techniky států NATO po regionu, případné částečné vyzbrojení lokálních armád a také otázka dalšího osudu cizí vojenské přítomnosti v regionu. Obecně však lze konstatovat, že řada problémů týkajících se budoucích vztahů mezi Afghánistánem a středoasijskými státy leží uvnitř těchto samotných států.
Rok 2014 je nejen ve Střední Asii vnímán jako určitý předěl ve vývoji, přestože plný odchod zahraničních vojsk není (prozatím) na programu ne. Vzhledem k sousedství s Afghánistánem vyvstává hned několik celoregionálních i lokálních problémů. K těm celoregionálním patří především nedostatečná ochrana hranic, možnost přelití do středoasijského regionu případného konfliktu v Afghánistánu, pronikání radikálních islamistických skupin do regionu a obchod s narkotiky. Na úrovni jednotlivých států potom stojí v centru pozornosti mj. přesun vojenské techniky států NATO po regionu, případné částečné vyzbrojení lokálních armád a také otázka dalšího osudu cizí vojenské přítomnosti v regionu. Obecně však lze konstatovat, že řada problémů týkajících se budoucích vztahů mezi Afghánistánem a středoasijskými státy leží uvnitř těchto samotných států.
28.10.2013 | Věra Veselá
Svět očima Tálibánu
Hnutí Tálibán a jeho snaha bojovat proti demokracii v Afghánistánu je jedním z důvodů dosavadního neúspěchu mezinárodních snah o budování státu a pokračující nestability v této zemi. V souvislosti s plánovaným odchodem mezinárodních vojsk v roce 2014 proto probíhají vášnivé diskuse ohledně dalšího možného vývoje role tohoto hnutí. Někteří odborníci předpovídají, že Tálibán bude usilovat o kontrolu částí Afghánistánu a země se tak de facto rozpadne. Jiní varují před občanskou válkou a razantním zhoršení lidských práv, zvláště práv žen. Ve skutečnosti je ale hlavní výzvou Afghánistánu do budoucna pohled Tálibánu na svět a ideál politiky jako takové.
Hnutí Tálibán a jeho snaha bojovat proti demokracii v Afghánistánu je jedním z důvodů dosavadního neúspěchu mezinárodních snah o budování státu a pokračující nestability v této zemi. V souvislosti s plánovaným odchodem mezinárodních vojsk v roce 2014 proto probíhají vášnivé diskuse ohledně dalšího možného vývoje role tohoto hnutí. Někteří odborníci předpovídají, že Tálibán bude usilovat o kontrolu částí Afghánistánu a země se tak de facto rozpadne. Jiní varují před občanskou válkou a razantním zhoršení lidských práv, zvláště práv žen. Ve skutečnosti je ale hlavní výzvou Afghánistánu do budoucna pohled Tálibánu na svět a ideál politiky jako takové.
1
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Doporučujeme
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
Elisa Marra
více zde
O Mezinárodní politice
O Redakci