Ústav mezinárodních vztahů

Stane se Podněstří moldavským Krymem?
V souvislosti s jarní eskalací situace na Ukrajině, kdy Rusko anektovalo Krym a východní regiony země se proměnily v působiště pro-ruských ozbrojenců, se začaly zraky řady politiků a expertů se znepokojením obracet k další problematické oblasti postsovětského prostoru – regionu Podněstří. Tento úzký pruh země, vklíněný mezi jihozápadní Ukrajinu a Moldavsko, od něhož se na počátku 90. let odtrhl a od té se doby se nachází mimo jeho kontrolu.

Východní Evropa mezi hodnotovou vizí a mocenskou revizí
Rusko po rozpadu Sovětského svazu dlouhou dobu usilovalo o nalezení svého místa v rámci euroatlantické bezpečnostní architektury. Od této snahy však v posledních letech upustilo. Její neúspěch si Rusko i Západ samozřejmě vysvětluje každý jinak. Příčiny však nepochybně vyrůstají z rozdílného hodnotového pojetí světa a souvisejícího pojetí vnitřní i zahraniční politiky. Mezi ruskými politickými elitami postupně sílila shoda na vizi vytvoření vlastního civilizačního prostoru s „vlastními hodnotami“. Rusko ve své politice začalo klást důraz na konzervativní nacionalismus a více se opírat o myšlenky euroasijské geopolitické školy.

Běloruská reakce na ukrajinskou krizi
Po prvotním mlčení a snaze o maximální soustředění se na potlačení jakýchkoli zárodků občanských protestů, se běloruský establishment přeci jen začal v ukrajinské krizi více angažovat. Prohlášení Aleksandra Lukašenka i Vladimira Makeje na dané téma se staly již rutinou. Interpretace těchto vyjádření a vůbec celkový postoj Běloruska k dění na území jeho jižního souseda však tak jasný není. To plyne ze zřejmého pragmatismu Minsku a z něj vyplývající snahy udržet dobré vztahy jak s Moskvou tak Kyjevem, což může mít za následek občasnou zmatenost v očích vnějšího pozorovatele.

Nová ukrajinská elita. Vítězové a poražení Majdanu
Jednou z největších změn, ke které došlo od loňského listopadu na Ukrajině, je bezpochyby nahrazení doposud vládnoucí Strany regionů jinými strukturami. Jednotlivci, kteří se díky vítězství Euromajdanu nad Viktorem Janukovyčem dostali k moci, jsou u nás sice mnohdy do značné míry neznámí, nicméně v ukrajinské politice se obvykle pohybují již delší dobu. Platí to i pro takové postavy jako je předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, nový premiér Arsenij Jaceňuk nebo čerstvě zvolený prezident Petro Porošenko.

Kazachstán a Rusko: nazáviděníhodná pozice
V posledních týdnech se Kazachstán často objevuje v titulcích světových médií a v analýzách význačných politických a vědeckých institucí. Jako by se po více než dvaceti letech nezávislosti splnil této zemi její sen - konečně se jí dostalo pozornosti světa, konečně se lidé učí vyslovovat jméno Nursultana Nazarbajeva, prezidenta této obrovské (rozlohou 9. největší země světa) středoasijské republiky a konečně se svět snaží pochopit nelehkou pozici Kazachstánu a tím i jeho zahraničně-politickou strategii.

Podněstří: Hrozí další Ukrajina?
Nejvyšší rada Podněstří se 14. dubna obrátila na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby uznal její suverenitu, nezávislost a následně anexi k Rusku. Podle ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova bude Rusko respektovat suverenitu a územní celistvost Moldavska v případě, že zachová neutralitu a uzná zvláštní status Podněstří. Místopředseda vlády Dmitrij Rogozin, který je Putinovým „mužem“ pro Podněstří, se zase vyjádřil k možné Asociační dohodě mezi Moldavskem a EU. Pokud k ní dojde, bude Moskva trvat na revizi ekonomických vztahů s Moldavskem. Odůvodnění? Smlouva s EU prý přivede Moldavsko ke členství v NATO. Rusko nabídlo Moldavsku vstup do Celní Unie. „Uvítáme, pokud Moldavsko přijme rozhodnutí vstoupit do Celní Unie a uděláme vše pro jeho podporu. A uděláme to nezištněji než EU“, řekl Rogozin.