Mezinárodní politika 6, 2014 - Ukrajina a postsovětský prostor

29.07.2014 | Barbora Jelínková
Stane se Podněstří moldavským Krymem?
V souvislosti s jarní eskalací situace na Ukrajině, kdy Rusko anektovalo Krym a východní regiony země se proměnily v působiště pro-ruských ozbrojenců, se začaly zraky řady politiků a expertů se znepokojením obracet k další problematické oblasti postsovětského prostoru – regionu Podněstří. Tento úzký pruh země, vklíněný mezi jihozápadní Ukrajinu a Moldavsko, od něhož se na počátku 90. let odtrhl a od té se doby se nachází mimo jeho kontrolu.
10.07.2014 | Václav Lidl
Eurasijská ekonomická unie: supervelmoc zítřka či papírový tygr?
Rusko koncem června utrpělo jednu z největších geopolitických porážek na postsovětském prostoru od počátku devadesátých let. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podepsaly 27. června asociační dohody s Evropskou unií. Na základě těchto dokumentů by měla být v blízké době vytvořena zóna volného obchodu mezi EU a výše zmíněnou trojicí bývalých sovětských svazových republik. Kromě toho se očekává výrazný posun v otázce vízové liberalizace mezi Bruselem na jedné straně a Tbilisi a Kyjevem na druhé. Moldavsko již zrušení vízové povinnosti pro své občany dosáhlo na konci dubna letošního roku. Špičky evropské diplomacie navíc hovoří o perspektivě kandidátského statusu pro zmíněné země.
10.07.2014 | Jaroslav Kurfürst
Východní Evropa mezi hodnotovou vizí a mocenskou revizí
Rusko po rozpadu Sovětského svazu dlouhou dobu usilovalo o nalezení svého místa v rámci euroatlantické bezpečnostní architektury. Od této snahy však v posledních letech upustilo. Její neúspěch si Rusko i Západ samozřejmě vysvětluje každý jinak. Příčiny však nepochybně vyrůstají z rozdílného hodnotového pojetí světa a souvisejícího pojetí vnitřní i zahraniční politiky. Mezi ruskými politickými elitami postupně sílila shoda na vizi vytvoření vlastního civilizačního prostoru s „vlastními hodnotami“. Rusko ve své politice začalo klást důraz na konzervativní nacionalismus a více se opírat o myšlenky euroasijské geopolitické školy.
06.07.2014 | Vít Beneš
Prašivé NATO? Poučení z ukrajinské krize
Ruská agrese vůči Ukrajině má jeden nesporný přínos. Pročistila vzduch. Ukázala nám, co si kdo opravdu myslí, kdo komu věří, kdo má jaké mindráky a kdo koho považuje za hrozbu. V tomto článku se v „komparativní perspektivě“ pokusím shrnout některé známé i méně známé postoje zahraničních i českých politiků, které v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou vyplavaly na povrch.
04.07.2014 | Pavel Daněk
Běloruská reakce na ukrajinskou krizi
Po prvotním mlčení a snaze o maximální soustředění se na potlačení jakýchkoli zárodků občanských protestů, se běloruský establishment přeci jen začal v ukrajinské krizi více angažovat. Prohlášení Aleksandra Lukašenka i Vladimira Makeje na dané téma se staly již rutinou. Interpretace těchto vyjádření a vůbec celkový postoj Běloruska k dění na území jeho jižního souseda však tak jasný není. To plyne ze zřejmého pragmatismu Minsku a z něj vyplývající snahy udržet dobré vztahy jak s Moskvou tak Kyjevem, což může mít za následek občasnou zmatenost v očích vnějšího pozorovatele.
03.07.2014 | Michal Lebduška
Nová ukrajinská elita. Vítězové a poražení Majdanu
Jednou z největších změn, ke které došlo od loňského listopadu na Ukrajině, je bezpochyby nahrazení doposud vládnoucí Strany regionů jinými strukturami. Jednotlivci, kteří se díky vítězství Euromajdanu nad Viktorem Janukovyčem dostali k moci, jsou u nás sice mnohdy do značné míry neznámí, nicméně v ukrajinské politice se obvykle pohybují již delší dobu. Platí to i pro takové postavy jako je předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, nový premiér Arsenij Jaceňuk nebo čerstvě zvolený prezident Petro Porošenko.
19.06.2014 | Martina Varkočová
Kazachstán a Rusko: nazáviděníhodná pozice
V posledních týdnech se Kazachstán často objevuje v titulcích světových médií a v analýzách význačných politických a vědeckých institucí. Jako by se po více než dvaceti letech nezávislosti splnil této zemi její sen - konečně se jí dostalo pozornosti světa, konečně se lidé učí vyslovovat jméno Nursultana Nazarbajeva, prezidenta této obrovské (rozlohou 9. největší země světa) středoasijské republiky a konečně se svět snaží pochopit nelehkou pozici Kazachstánu a tím i jeho zahraničně-politickou strategii.
24.05.2014 | Vladislav Strnad
Podněstří: Hrozí další Ukrajina?
Nejvyšší rada Podněstří se 14. dubna obrátila na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby uznal její suverenitu, nezávislost a následně anexi k Rusku. Podle ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova bude Rusko respektovat suverenitu a územní celistvost Moldavska v případě, že zachová neutralitu a uzná zvláštní status Podněstří. Místopředseda vlády Dmitrij Rogozin, který je Putinovým „mužem“ pro Podněstří, se zase vyjádřil k možné Asociační dohodě mezi Moldavskem a EU. Pokud k ní dojde, bude Moskva trvat na revizi ekonomických vztahů s Moldavskem. Odůvodnění? Smlouva s EU prý přivede Moldavsko ke členství v NATO. Rusko nabídlo Moldavsku vstup do Celní Unie. „Uvítáme, pokud Moldavsko přijme rozhodnutí vstoupit do Celní Unie a uděláme vše pro jeho podporu. A uděláme to nezištněji než EU“, řekl Rogozin.


1

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Zbavovanie sa koloniálneho dedičstva
Dá sa vyrovnať s genocídou? Kolon...
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...

Nejčtenější