Ústav mezinárodních vztahů

Koperníkovský obrat polské politiky
Ve svém téměř novoročním interview pro Der Spiegel použil Karel Schwarzenberg slovní spojení a metaforu Kopernikanischr  Wende polnische Politik, když měl vysvětlit změnu strachu před přílivem pracovní migrace z Východu v roce 2004 v obdiv k Radku Sikorskému, který nedávno vystoupil na obranu starých evropských struktur.

Nechtěný chudý příbuzný, nebo ctěný partner? Polsko a EU do roku 2012
Polsko představovalo mezi státy střední a východní Evropy, které se během 90. let minulého století ucházely o členství v Evropské unii, od počátku zvláštní případ. Bylo především výrazně větší než ostatní. Zároveň relativně chudé, s velkým podílem populace pracujícím v zemědělství. Do obrazu Polska v západní Evropě se promítala všechna rizika, ale také všechny potenciální přínosy, které rozšíření EU na východ mohlo mít. Jak lze téměř osm let po rozšíření polské členství v Evropské unii chápat? Naplnilo Polsko obavy odpůrců, nebo spíše naděje zastánců? Stalo se v EU chudým příbuzným, který je spíše na obtíž, nebo plnohodnotným členem klubu, do něhož se společně se svými sousedy hned po pádu komunismu přihlásilo?

Polské předsednictví v Evropské unii a Východní partnerství
Polsko, jako jeden z nejvýznamnějších architektů Východního partnerství (EaP), uskutečňuje náročný program předsednictví Evropské unii, v jehož rámci zaujalo významné místo prosazování této iniciativy. Když se v červenci loňského roku ujímalo rotujícího předsednictví, velmi jasně definovalo priority Východního partnerství: uzavření asociačních dohod a vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu dovršením nebo dosažením podstatného pokroku ve svých jednáních s Ukrajinou a Moldavskem a dosažení pokroku v procesu liberalizace víz a prohloubení sektorové spolupráce.

Berlusconi made in Poland. Proč uspěl Janusz Palikot v polských parlamentních volbách 2011
Podzimní parlamentní volby 2011 se nesly ve znamení zajímavého jevu, a to úspěchu nové politické strany _ Palikotova hnutí. Úspěch nové strany sám o sobě ještě nemusí být mimořádnou událostí, ale v tomto případě byl takto prezentován. Není divu, Janusz Palikot rozhodně není tuctovým politikem a jeho uskupení není „běžným“ typem politické strany. Pokusme se tedy na tento fenomén podívat a vysvětlit jej.

Naše budoucnost, o kterou je třeba bojovat: euro očima dnešního Polska
Když se na Radosława Sikorského po přednesení jeho listopadového berlínského projevu k situaci v Evropské unii sesypala kritika národně-konzervativní opozice, prohlásil: „Konečně tu máme diskusi o budoucnosti Evropské unie.“ Sikorski mluvil o jedné Evropě, nikoliv o více rychlostech, o společné odpovědnosti a vybídl také Německo k činům. Domácí reakce se nezaměřila ani tak na obsah, jako na místo jeho projevu, a někteří poslanci opozice chtěli dokonce ministra zahraničí žalovat za velezradu. Přes trvalé a hluboké domácí rozpory o roli Polska v EU spatřuje současná vláda svou  budoucnost ve stabilizované eurozóně, čemuž odpovídá i její dlouhodobá politika.

Radoslaw Sikorski. Příliš dobrý pro Polsko
Jsou chvíle, které vstoupí do dějin. Někdy stačí slova. Projev polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského na setkání Německé společnosti pro zahraniční politiku 28. listopadu minulého roku takovými slovy byl.