Ústav mezinárodních vztahů

Dvěma rychlostmi vpřed, nebo vzad?
Na začátku prosince 2011 přivítaly britské Times dohodu,  tehdy pojmenovanou  reformní smlouva,  titulkem Vítejte v dvourychlostní Evropě! Téma Evropy pohybující se vpřed nejméně dvěma různými rychlostmi, o kterém se v ČR psalo od Lisabonské smlouvy, a o jehož existenci se většinou jen žertovalo na úkor kritiků různých typů evropské integrace, se zdálo být realitou.

Více rychlostí v Evropské unii
Trvalkou diskusí při jakémkoli posunu v parametrech fungování Evropské unie je diskuse o tom, že „Evropa“ bude napříště dvou- nebo vícerychlostní. Vzpomeňme na projednávání Lisabonské smlouvy, spojené s takovými úvahami či výhrůžkami některých politiků. Nyní přichází na stůl Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii a obdobné diskuse jsou zde opět.

Ekonomické dopady vícerychlostní Evropy
„Vícerychlostní“ Evropa je termín užívaný pro označení metody rozdílné integrace, kdy určitého společného cíle dosáhne nejprve část členských států, která je toho schopna a má i politickou vůli, přičemž se předpokládá, že ostatní budou následovat později.

Povede fiskální smlouva EU k dvourychlostní Evropě?
V souvislosti se summitem Evropské unie, který rámcově schválil dohodu o stabilitě, koordinaci a systému vládnutí v hospodářské a měnové unii, se objevily v českém i evropském tisku spekulace o tom, do jaké míry tato dohoda může vést k vytvoření dvourychlostní Evropy. A to především v souvislosti se skutečností, že dvě země, jmenovitě Velká Británie a Česká republika, se rozhodly k této smlouvě nepřistoupit. Do jaké míry jsou tedy reálné obavy, že se tyto země ocitnou mimo hlavní proud evropské integrace?

Vícerychlostní Evropa: hrozba pro ČR, nebo mylný terč?
Pojem vícerychlostní Evropa se do širšího povědomí dostal v závěru loňského roku, kdy na summitu Evropské rady (ER) drtivá většina členských zemí Evropské unie (EU) přistoupila k nové mezivládní smlouvě o rozpočtové stabilitě. Jedinou výjimku tvořila Velké Británie, ke které se v lednu letošního roku, na dalším jednání Evropské rady, neohrabaně připojila také Česká republika.

České místo v Evropě
České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva) znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, nevede se podobně vážná debata v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu.