Ústav mezinárodních vztahů

Uzavření kyrgyzského Manasu a vývoj na Krymu
Přes území Ruska vede tzv. Severní distribuční síť. Jedná se o vytipované a dojednané železniční trasy, po nichž je dopravován materiál pro spojenecká vojska do Afghánistánu i zpět. Tato Severní distribuční síť je důležitou variantou ke kratší, levnější, ale rovněž problematické jižní cestě přes území Pákistánu. Současná krize vztahů mezi USA a EU na straně jedné a Ruskem na straně druhé přináší nejrůznější oboustranná varování i skutečné sankce. Úvahy o Severní distribuční síti a o jejím významu pro jednotlivé aktéry mohou být dalšími kameny do mozaiky pochopení motivace aktérů.

Analýza eurasijského integračního projektu
Sovětské hospodářství v 80. letech tvořilo jeden integrovaný celek, dodavatelsko-odběratelské vztahy překračovaly hranice jednotlivých svazových republik a nejvýznamnější segment ekonomiky tedy vojensko-průmyslový komplex byl rovněž silně teritoriálně diversifikován. S rozpadem SSSR se tedy přirozeně počítalo s pokračováním vzájemně výhodných hospodářských styků mezi nově samostatnými státy. Prvním pokusem o zachování vzájemných nejen ekonomických vazeb bylo ustavení Společenství nezávislých států. Brzy se však ukázalo, že SNS bylo většinou relevantních aktérů vnímáno spíše jako „platforma pro koordinovaný rozpad SSSR“ a pokud nějaký re-integrační potenciál mělo, zůstal v zásadě nevyužit. Také další integrační procesy v postsovětském prostoru obecně trpěly nedostatkem vůle jednotlivých aktérů k opravdové integraci, často se jednalo spíše o politické proklamace než o reálnou politiku.