Mezinárodní politika 5, 2012 - rozvoj a chudoba
29.05.2012 | Pavel Nováček
Je udržitelný rozvoj slučitelný s ambicemi rozvojových zemí
Jestliže se chceme vážně zabývat dlouhodobě udržitelným rozvojem, nevyhneme se problému chudoby a boje s ní. Chudí lidé historicky byli a jsou v každé společnosti. Z hlediska udržitelného rozvoje je však především nepřijatelné vysoce nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi tzv. rozvinuté a rozvojové země a také extrémně nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi obyvateli rozvojových zemí.
Jestliže se chceme vážně zabývat dlouhodobě udržitelným rozvojem, nevyhneme se problému chudoby a boje s ní. Chudí lidé historicky byli a jsou v každé společnosti. Z hlediska udržitelného rozvoje je však především nepřijatelné vysoce nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi tzv. rozvinuté a rozvojové země a také extrémně nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi obyvateli rozvojových zemí.
29.05.2012 | Lenka Sobotová
Udržitelná města - města pro všechny
V roce 2011 média informovala, že počet obyvatel Země dosáhl sedmi miliard. Zpráva se stala symbolem populační exploze naší planety i impulsem pro zesílení debaty o jejích dopadech na udržitelný rozvoj. Mezi globální výzvy, kterým dlouhodobě čelíme, patří i bezprecedentní nárůst městské populace. V roce 1900 tvořili obyvatelé měst pouze 13 procent světové populace.
V roce 2011 média informovala, že počet obyvatel Země dosáhl sedmi miliard. Zpráva se stala symbolem populační exploze naší planety i impulsem pro zesílení debaty o jejích dopadech na udržitelný rozvoj. Mezi globální výzvy, kterým dlouhodobě čelíme, patří i bezprecedentní nárůst městské populace. V roce 1900 tvořili obyvatelé měst pouze 13 procent světové populace.
29.05.2012 | Michal Broža
Udržitelný rozvoj: Program 21. století
Na podzim loňského roku dosáhl počet obyvatel Země sedmi miliard. Dítě, kterému dali na zápěstí symbolickou sedmičku a devět nul, se narodilo do velmi komplexního světa, kde téměř vše souvisí se vším. Do světa plného paradoxů a rozporů. Přes blahobyt značné části světa žije dnes pod hranicí extrémní chudoby téměř pětina populace. Na světě produkujeme dost potravin pro všechny, ale téměř miliarda lidí hladoví. V době internetu a chytrých telefonů je více než miliarda negramotných. Umíme léčit nebo zcela odstranit řadu nemocí, ale přesto se dál šíří a zabíjejí. Lidstvo dostalo do vínku zdravé životní prostředí bohaté na suroviny. Přesto pokračuje v jeho ničení a vyčerpávání.
Na podzim loňského roku dosáhl počet obyvatel Země sedmi miliard. Dítě, kterému dali na zápěstí symbolickou sedmičku a devět nul, se narodilo do velmi komplexního světa, kde téměř vše souvisí se vším. Do světa plného paradoxů a rozporů. Přes blahobyt značné části světa žije dnes pod hranicí extrémní chudoby téměř pětina populace. Na světě produkujeme dost potravin pro všechny, ale téměř miliarda lidí hladoví. V době internetu a chytrých telefonů je více než miliarda negramotných. Umíme léčit nebo zcela odstranit řadu nemocí, ale přesto se dál šíří a zabíjejí. Lidstvo dostalo do vínku zdravé životní prostředí bohaté na suroviny. Přesto pokračuje v jeho ničení a vyčerpávání.
29.05.2012 | Martin Vylíčil
V zajetí paradigmatu
Tento článek kriticky nahlíží dominanci MAKRO paradigmatu v současném diskursu rozvojových studií. První část popisuje příčiny, zejména navázání rozvojových studií na MAKRO teorie ekonomické, druhá část poukazuje na omezení tohoto přístupu v oborovém vnímání chudoby a myšlení o způsobech jeho řešení. Závěr stručně představuje opačné paradigma MIKRO, které dosud stojí neopodstatněně stranou vědeckého zájmu.
Tento článek kriticky nahlíží dominanci MAKRO paradigmatu v současném diskursu rozvojových studií. První část popisuje příčiny, zejména navázání rozvojových studií na MAKRO teorie ekonomické, druhá část poukazuje na omezení tohoto přístupu v oborovém vnímání chudoby a myšlení o způsobech jeho řešení. Závěr stručně představuje opačné paradigma MIKRO, které dosud stojí neopodstatněně stranou vědeckého zájmu.
29.05.2012 | Ondřej Horký
Udržitelný rozvoj a chudoba v době postekologie
Ať již dopadne červnová Konference OSN o udržitelném rozvoji „RIO+20“ jakkoli, jistě se v jejím hodnocení dočkáme řady povzdechů nad „nedostatkem politické vůle“ a mezerou mezi ambicemi mezinárodního společenství a skutečností. Tedy podobných reakcí jako v případě předešlých summitů k Rozvojovým cílům tisíciletí. Nesouvisí však toto rozčarování s rozpory nejen v pojmu udržitelného rozvoje, ale i v současném pojetí rozvoje bez přívlastků?
Ať již dopadne červnová Konference OSN o udržitelném rozvoji „RIO+20“ jakkoli, jistě se v jejím hodnocení dočkáme řady povzdechů nad „nedostatkem politické vůle“ a mezerou mezi ambicemi mezinárodního společenství a skutečností. Tedy podobných reakcí jako v případě předešlých summitů k Rozvojovým cílům tisíciletí. Nesouvisí však toto rozčarování s rozpory nejen v pojmu udržitelného rozvoje, ale i v současném pojetí rozvoje bez přívlastků?
1
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Knihy
Doporučujeme
Zbavovanie sa koloniálneho dedičstva
Dá sa vyrovnať s genocídou? Kolon...
Dá sa vyrovnať s genocídou? Kolon...
Tomáš Profant
více zde
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
Elisa Marra
více zde
O Mezinárodní politice
O Redakci