Mezinárodní politika 1, 2013 - Blízký východ
21.01.2013 | Veronika Bílková
Arabské jaro a uznání povstalců – za co vlastně?
V létě 2011 vydala Česká republika prohlášení, ve kterém uznala libyjskou Přechodnou národní radu (NTC) za „jediného zákonného politického představitele Libye“. Prohlášení obdobného obsahu přijaly desítky dalších států. V roce 2012 pak stejný krok mnohé z nich učinily ve vztahu k Národní koalici syrských revolučních a opozičních sil (NCS), která byla pro změnu uznána za „jedinou představitelku syrského lidu“. Jaké má takové uznání význam? Jedná se o čistě politickou proklamaci, nebo z něj vyplývají nějaké právní důsledky? A za co byli libyjští a syrští povstalci vlastně uznáni?
V létě 2011 vydala Česká republika prohlášení, ve kterém uznala libyjskou Přechodnou národní radu (NTC) za „jediného zákonného politického představitele Libye“. Prohlášení obdobného obsahu přijaly desítky dalších států. V roce 2012 pak stejný krok mnohé z nich učinily ve vztahu k Národní koalici syrských revolučních a opozičních sil (NCS), která byla pro změnu uznána za „jedinou představitelku syrského lidu“. Jaké má takové uznání význam? Jedná se o čistě politickou proklamaci, nebo z něj vyplývají nějaké právní důsledky? A za co byli libyjští a syrští povstalci vlastně uznáni?
21.01.2013 | Lucie Uhlířová
Konflikt v Sýrii ohrožuje Jordánsko
Krize v Sýrii budí obrovský zájem světových politických představitelů i široké veřejnosti. Málo se však v obecném diskurzu hovoří o tom, jaké dopady mají události v Sýrii na region Blízkého východu a především na její sousední státy. Jednou z nejvíce ohrožených zemí je v současnosti Jordánské hášimovské království. To se potýká s vážnými vnitropolitickými problémy, které občanská válka v sousední zemi ještě prohlubuje.
Krize v Sýrii budí obrovský zájem světových politických představitelů i široké veřejnosti. Málo se však v obecném diskurzu hovoří o tom, jaké dopady mají události v Sýrii na region Blízkého východu a především na její sousední státy. Jednou z nejvíce ohrožených zemí je v současnosti Jordánské hášimovské království. To se potýká s vážnými vnitropolitickými problémy, které občanská válka v sousední zemi ještě prohlubuje.
21.01.2013 | Petr Kalinič
Fetih 1453. Redefinice sekularismu
Turecký film „Fetih 1453“, který režíroval Faruk Aksoy, je epickou „historicko-akční“ freskou o pádu Konstantinopole, kterou 29. května 1453 dobyl osmanský sultán Mehmed II. Dobyvatel (el-Fātiḥ). Film se točil tři roky a stál osm, podle jiných až 17 milionů dolarů, čímž se stal dosud nejdražším tureckým snímkem. Produkci štědře podpořil i rozpočet města Istanbul. Filmu, který je dlouhý 160 minut, a byl existuje v turecké a arabské verzi, se podařilo zvednout velkou vlnu kontroverzí – kritiky je označován jako xenofobní, rasistické a propagandistické dílo.
Turecký film „Fetih 1453“, který režíroval Faruk Aksoy, je epickou „historicko-akční“ freskou o pádu Konstantinopole, kterou 29. května 1453 dobyl osmanský sultán Mehmed II. Dobyvatel (el-Fātiḥ). Film se točil tři roky a stál osm, podle jiných až 17 milionů dolarů, čímž se stal dosud nejdražším tureckým snímkem. Produkci štědře podpořil i rozpočet města Istanbul. Filmu, který je dlouhý 160 minut, a byl existuje v turecké a arabské verzi, se podařilo zvednout velkou vlnu kontroverzí – kritiky je označován jako xenofobní, rasistické a propagandistické dílo.
21.01.2013 | Jakub Záhora
Přinesou předčasné volby v Izraeli opět vítězství pravice?
V polovině října došlo k rozpuštění Knesetu, izraelského parlamentu, a premiér Benjamin Netanjahu vzápětí vyhlásil datum předčasných voleb na 22. leden. Průzkumz veřejného mínění z prosince 2012 naznačovaly další vítězství pravicového bloku. Existuje ale několik skutečností, které by mohly Netanjahuovy vyhlídky na sestavení vlády po lednových volbách ohrozit. Současný premiér se proto rozhodl svou stranu sloučit s nynějším kontroverzním koaličním partnerem.
V polovině října došlo k rozpuštění Knesetu, izraelského parlamentu, a premiér Benjamin Netanjahu vzápětí vyhlásil datum předčasných voleb na 22. leden. Průzkumz veřejného mínění z prosince 2012 naznačovaly další vítězství pravicového bloku. Existuje ale několik skutečností, které by mohly Netanjahuovy vyhlídky na sestavení vlády po lednových volbách ohrozit. Současný premiér se proto rozhodl svou stranu sloučit s nynějším kontroverzním koaličním partnerem.
20.01.2013 | Filip Tuček
Středomoří: vysoká hra o plyn
V poslední dekádě došlo ve východním Středomoří k velkým objevům ložisek zemního plynu. Stále větší energetická spotřeba zemí v regionu kam patří Turecko, Kypr, Izrael, nebo Libanon, přináší široké nejen ekonomické, ale i politické implikace. Vzhledem k dlouho trvajícímu politickému napětí ve východním Středomoří a sporům ohledně vymezení námořních hranic, znamenají objevy rovněž značná potenciální bezpečnostní rizika.
V poslední dekádě došlo ve východním Středomoří k velkým objevům ložisek zemního plynu. Stále větší energetická spotřeba zemí v regionu kam patří Turecko, Kypr, Izrael, nebo Libanon, přináší široké nejen ekonomické, ale i politické implikace. Vzhledem k dlouho trvajícímu politickému napětí ve východním Středomoří a sporům ohledně vymezení námořních hranic, znamenají objevy rovněž značná potenciální bezpečnostní rizika.
20.01.2013 | Marek Čejka
Kdo jsou vlastně islamisté v Arabském jaru?
V souvislosti s děním Arabského jara je používání termínu „islamismus“ velmi časté. Mluví se o vystřídání starých autoritativních a víceméně sekulárních režimů na Blízkém východě, hlavně v severní Africe, novými politickými elitami, často „islamisty“. Novinářské používání tohoto termínu dosahuje až inflačních hodnot a navíc si nejsem vždy jistý, že novináři vědí, o čem přesně píší.
V souvislosti s děním Arabského jara je používání termínu „islamismus“ velmi časté. Mluví se o vystřídání starých autoritativních a víceméně sekulárních režimů na Blízkém východě, hlavně v severní Africe, novými politickými elitami, často „islamisty“. Novinářské používání tohoto termínu dosahuje až inflačních hodnot a navíc si nejsem vždy jistý, že novináři vědí, o čem přesně píší.
19.01.2013 | Petr Drulák
Úvodem na závěr, závěrem na úvod. K ukončení tištěné Mezinárodní politiky
Otevíráte poslední tištěné číslo Mezinárodní politiky. Ačkoli časopis ve stávající podobě končí, jeho značka zůstává. Od ledna nabídne Ústav mezinárodních vztahů na svých webových stránkách Mezinárodní politiku s novým obsahem.
Otevíráte poslední tištěné číslo Mezinárodní politiky. Ačkoli časopis ve stávající podobě končí, jeho značka zůstává. Od ledna nabídne Ústav mezinárodních vztahů na svých webových stránkách Mezinárodní politiku s novým obsahem.
1
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Doporučujeme
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
Elisa Marra
více zde
O Mezinárodní politice
O Redakci