Průzkum IPSOS Tambor: Kolik lidí zná Visegrád?
Dvacet let po podpisu deklarace zná termín visegrádská "čtyřka" 53 procent Čechů. Přímo jako alianci nebo spolupráci České republiky, Polska, Maďarska a Polska dokázalo Visegrád pojmenovat 20 procent respondentů. Zjistil to výzkum agentury IPSOS Tambor, který pro portál Euroskop oslovil 1035 lidí. Výzkum zjišťoval znalost pojmu Visegrád a schopnost interpretovat, co V4 skutečně představuje.
Podle výzkumu IPSOS Tambor pětina respondentů označila Visegrád za alianci nebo spolupráci čtyř středoevropských zemí Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Dalších 11 procent na otevřenou otázku odpovědělo pouze tím, že ho označilo za spolupráci čtyř států. Celkem 40 procent lidí o pojmu Visegrád nic nevědělo. Zbytek respondentů dokázal říci, že je Visegrád spolupráce států, ale nijak konkrétněji (viz tabulka).
Povrchní znalost
Vyšší znalost pojmu Visegrád zjistil výzkum u mužů, starších generací a vzdělanějších vrstev společnosti. Nejvyšší povědomí o Visegrádu je v Praze (60 procent), obecně se znalost zvyšuje ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Znalost stoupá také úměrně se vzděláním _ u vysokoškoláků vědí o Visegrádu čtyři pětiny respondentů, u středoškoláků 67 procent, u lidí se základním vzděláním již pouze 34 procent.
„Z výsledků je patrné, že znalost visegrádské čtyřky je povrchní a týká se víceméně jenom samotného názvu. Toto téma není českou společností považováno za důležité, což může být mimo jiné způsobeno nedostatečnou komunikací o činnosti V4 v médiích a dalších komunikačních kanálech směrem k široké veřejnosti ,“ uvedla Tatiana Wartuschová, Account Director Public Affairs společnosti IPSOS Tambor.
Mladí nevědí, ale znají
Nejmenší znalost měl pojem Visegrádu u mladší generace mezi 18_24 lety, kde odpovědělo pouze 37 procent oslovených lidí této věkové skupiny. Na druhou stranu ale dokázalo 20 procent určit, čím Visegrád skutečně je. Naopak u lidí mezi 55_65 lety, kde byla znalost pojmu nejvyšší (65 procent), to bylo pouze 15 procent.
„Nepoměr je způsoben tím, že starší generace má pojem Visegrád v paměti z doby podpisu deklarace. Na druhou stranu to zřejmě nepovažují za tak důležité, aby si pamatovali, o co konkrétně jde,“ vysvětluje Tatiana Wartuschová. „U mladší generace je zjevný fakt, že pokud už znají název, vědí také, o co se konkrétně jedná. Může se zde odrážet také vliv školy. Prostě si pamatují, co se učili ve škole,“ dodala.
Výzkum IPSOS Tambor proběhl v listopadu 2010 na reprezentativním vzorku populace České republiky ve věku 18_65 let (dle základních socio-demografických charakteristik: region, velikost místa bydliště, pohlaví, věk a vzdělání). Použit kvantitativní výzkum metodou CASI (Computer Assisted Self Interviewing).
O autorovi:
Petr Zenkner (Euroskop), Tatiana Wartuschová (IPSOS Tambor)
Nahoru
O Mezinárodní politice
O Redakci