Ústav mezinárodních vztahů

Speciální vydání Mezinárodní politiky 2017: Opět na papíře
Po několika letech mohou čtenáři držet v rukou Mezinárodní politiku opět v jejím tradičním papírovém vydání. Přestože už od roku 2013 vychází náš časopis pouze v on-line verzi, díky laskavé podpoře Ministerstva zahraničních věcí ČR jsme mohli nyní alespoň mimořádně oslovit naše čtenáře opět tak, aby si nás mohli uložit do knihovny či odvézt na chatu.

TÉMA MP: Rusko natahuje ruce do východní Evropy
Prezidentské volby v Moldavsku a v Bulharsku vyhráli proruští kandidáti. Strohá zpráva vyvolala obavy o stabilitu východní Evropy ve smyslu jejího směřování k demokracii a evropské integraci. Zda jsou starosti na místě zjišťovali autoři Mezinárodní politiky v dalším Tématu MP.

TÉMA MP: Americké volby změní nejen USA
Vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách zaskočilo téměř celý svět. Autoři mezinárodní politiky se volbami v USA zabývali jak v rámci prezentace politik obou kandidátů, tak i analýzou očekávaných důsledků. Přestože Trump v zahraniční politice působil prozatím jako značně nekonzistentní a chaotický, díky následujícím textům si už můžeme začít dělat obrázek, jaký charakter bude jeho politika mít.

Call for papers – staňte se autorem Mezinárodní politiky
On-line časopis Mezinárodní politika vyhlašuje témata, kterými se chce v následujících měsících na svých stránkách zabývat. Vyzýváme proto autory, kteří se dané problematice věnují ve své profesní, akademické či zájmové oblasti, aby nám nabídli své texty.

TÉMA MP: Puč, krize a čistky v Turecku
Mezinárodní politika se Turecku věnuje dlouhodobě. Přesto jsme před více než rokem, kdy vyšlo monotematické číslo věnované měnící se politické situaci této důležité země, netušili, že se tamní mocenská situace tak rychle vyhrotí. Nyní tedy přinášíme další speciální číslo našeho časopisu, které se věnuje neúspěšnému armádnímu puči, celospolečenským čistkám a příčinám a důsledkům aktuálního politického a společenského vývoje v Turecku.

TÉMA MP: Brexit otřásl Evropou
Britové v referendu odhlasovali odchod své země z Evropské unie. Výsledek lidového hlasování překvapil mnohé, ne však naše autory, kteří již s předstihem analyzovali příčiny i následky britského rozhodnutí. K tématu jsme nabídli osm rozsáhlých článků.

MIGRAČNÍ KRIZE: Evropa na nohou
Jen málokterá problematika dokáže vzbudit emoce u naprosté většiny veřejnosti. Uprchlická krize, která otřásá Evropskou unií a představuje tvrdou zkoušku pro její instituce i pro zástupce jednotlivých vlád, vzbudila zájem i u lidí, co se o věci veřejné nezajímají. Mezinárdní politika proto připravila speciální téma, které se na migrační krizi dívá z několika úhlů pohledu a prostřednictvím rozhovorů, analýz a komentáře ji zasazuje do odborného kontextu.

ÍRÁN: perský lev se probouzí
Írán je hrdá země. Enfant terrible světového společenství se letos rozhodl roztrhat dusivý příkrov ekonomických sankcí a prostřednictvím ústupků ve svém jaderném programu se hodlá otevřít a využít svůj nemalý potenciál. Ten je dosud tlumený přísným teokratickým režimem, ale skoro se začíná zdát, že do země dorazilo tání, které může odstartovat řadu revolučních změn. V Tématu Mezinárodní politiky jsme se věnovali nejen klíčové jaderné dohodě, ale i íránské společnosti a jejím specifikům.

LETNÍ TÉMA: Česko pohledem zvenku
Letní téma Mezinárodní politiky se dívá na českou zahraniční politiku z poněkud jiné perspektivy. Redakce oslovila bývalé stážisty a badatele, kteří v uplynulých měsících působili na Ústavu mezinárodních vztahů. Otázka byla jednoduchá: Jak vnímáte Česko a jak se vyvíjejí jeho vztahy s vaší vlastí? Poděkovat bychom chtěli všem, kteří si našli čas a poskytli nám svůj pohled.

TURECKO: regionální obr na rozcestí
Červnové TÉMA časopisu Mezinárodní politika se věnovalo Turecku. Země, která zůstává po mnoho let před branami Evropské unie a zároveň usiluje o pozici lídra blízkovýchodního regionu, se ocitla na rozcestí. Právě proběhlé volby totiž naznačily, kam se bude země poznamenaná dosavadní dominancí vládní strany AKP ubírat. Rozdělená společnost zvolila cestu změny. Kromě současných politických otázek se autoři věnovali i historii země obtěžkané genocidou arménského obyvatelstva a nedořešenému postoji k problematice kurdské touhy po vlastním státu.