Ústav mezinárodních vztahů

Několik možností, jak posílit sociální dimenzi zahraniční politiky ČR
Současná česká zahraniční politika tematizuje víc, než tomu bývalo v minulosti, celou šíři lidských práv, včetně práv hospodářských, sociálních, kulturních nebo environmentálních. K tomu ČR zavazují příslušné mezinárodní pakty a také nové závazky spojené s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) nebo se závěry klimatické dohody z Paříže. V procesu přístupu k těmto úmluvám ale zbývají ještě významná opomenutí.

Spojenectví jako identita? Kritické zhodnocení česko-izraelských vztahů
„Vláda České republiky a vláda Státu Izrael sdílejí historii a společné hodnoty, které jsou základem jedinečných, pevných a hluboce zakořeněných vazeb mezi oběma zeměmi.“ Tento výrok, který stojí v úvodu společného prohlášení izraelské a české vlády z května 2016, v jedné větě shrnuje současný stav vztahů mezi ČR a Izraelem i často uváděné důvody jejich mimořádně vřelé podoby. Obraz Izraele jakožto výsostně "osvíceného" demokratického státu západního střihu je ve skutečnosti jen soustavně udržovaným stereotypickým obrazem ze strany převážné části české politické reprezentace.

Sociální dimenze? Téma pro debatu o EU a vnitřním trhu
Slova o sociální dimenzi zahraniční politiky můžeme najít ve veřejných vystoupeních české politické reprezentace i v politických programech. Debata o sociálním rozměru v mezinárodních vztahů je však pro Česko především debatou o budoucnosti evropské politiky.

České ‘NE’ kvótám – víc škody než užitku?
Představitelé České republiky se od počátku staví zásadně proti uprchlickým kvótám. Prezentují je jako návrh Bruselu, který v praxi nemůže fungovat. Často argumentují (alespoň zdánlivě) racionálně; zejména když poukazují na fakt, že uprchlíci do Česka stejně nechtějí a nemůžeme je k tomu nutit. Zaznívají však i symbolické odkazy na Mnichov a rozhodování "o nás bez nás". Vždy se ovšem vládní představitelé ohrazují proti námitkám, že jednají nesolidárně. Otázka tedy je, zda se české sveřepé odmítání kvót ve výsledku nestalo pouze stereotypem a klišé, které zbytečně poškozuje obraz ČR v zahraničí.

Britské předčasné volby ve znamení brexitu
Nečekané oznámení britské premiérky Theresy Mayové, že se 8. června 2017 budou ve Velké Británii konat předčasné volby, vyvolalo šok. Překvapení bylo o to větší, že Mayová možnost konání předčasných voleb v minulosti explicitně odmítala s poukazem na stabilitu, kterou Británie nutně potřebuje při vyjednávání svého odchodu z Evropské unie.  

Myths & Pretexts: NATO and Origins of the Ukraine Crisis
In his address on 18 March 2014, in which President Putin justified the annexation of Crimea, he underlined the humiliation Russia had suffered due to a series of hostile actions and broken promises by the West, including the eastward expansion of NATO. NATO’s enlargement into Eastern Europe is perceived in the Kremlin as an anti-Russian project aimed at encircling Russia, and as a central cause of the Ukraine crisis and the renewed tensions between Russia and the West. Did NATO provoke Russia’s incursion into Ukraine by violating its commitments?

Women in Politics: Is Malaysia heading for a first female PM?
Is there any eventuality for a very first female PM in Malaysian history? Yes, indeed. There are, however, utterly specific buts for this to happen any time soon. Nevertheless, before explaining these circumstances, it may be indispensable to characterise the contemporary political environment among top (male) officials, so that one may better comprehend the opening line of presented article stating the lack of affirmative prospect in favour of a female PM. And thus, how may one depict the general stances and situation of women in Malaysian politics?  

V prezidentských volbách ve Francii zvítězila Evropa
Na vítězství Emmanuela Macrona v nedělních francouzských prezidentských volbách se může nahlížet z několika pohledů: z pohledu účasti, kampaně či marketingu, z pohledu stranicko-organizačního systému a jeho možných budoucích evolucí, ale i z pohledu programu a jeho hlavních témat. Jednou z klíčových částí programu byla evropská integrace, která se během 2. kola dokonce stala tématem hlavním. Volby se pro Francouze staly plebiscitem o Evropě a její integraci. Ale to neznamená, že cílem bude zanechat Evropu a její instituce v jejich dosavadním stavu. Co by možné unijní reformy, uvedené v programu Emmanuela Macrona, pokud by se realizovaly, znamenaly pro Českou republiku? 

Sociálním rozměrem zahraniční politiky k sociální diplomacii?
Sociální rozměr a zahraniční politika, kterou představuje diplomacie, se na první pohled jeví jako dva protipóly. Vždyť která jiná oblast politiky si zachovala tak silný punc elitářství, zbytky feudálního protokolu a okázalost statusového luxusu? A zatímco Česko vydává na zahraniční politiku něco málo přes půl procenta státního rozpočtu, v nejchudších zemích, které prakticky nemají vlastní sociální politiku a jsou závislé na zahraniční pomoci, se často rozpočet na diplomacii počítá i v řádu procent. 

Azerbaijan and Czechia: History and Future of Relations
The multidisciplinary Azerbaijan-Czech Republic relations can be described as the process beginning with the formation of multi-fragmented contacts between representatives of the two nations, widening with contacts of the countries included in the same political and economic influence of the USSR and entering in a new stage of development as the relations of independent states in the late 90s of the 20th century.