Analýzy

Pozadí puče: proč vlastně bojuje Erdoğan s gülenisty?
Po nezdařeném vojenském puči 15. července byli z komplotu proti vládě a státu obviněni příznivci islámského klerika Fetullah Gülena,  dnes „úhlavního nepřítele“ prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, který je se svou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) u moci již 16 let. Jakou hrálo hnutí v turecké mocenské struktuře doposud roli?
22.07.2016 | Berfin Nur Osso
A Military Coup that is either Staged or Failed
Through the midnight of July 15th, Turkey has been shaken upon the control of Bosporus Bridge and Istanbul’s Atatürk airport by military officers with tanks. This has been the opening of a new era in Turkey which is certainly going to be more different and difficult than before.
Rozdělená Británie? Profilace zastánců a odpůrců brexitu
Evropská otázka představuje dlouhodobě významnou štěpnou linii britské politiky. Do referenda o setrvání Velké Británie (VB) v Evropské unii (EU) zbývá necelý týden a na britské poměry nebývale vyhrocená kampaň se blíží do svého finále. Jakkoli nyní vše zastiňuje tragická smrt labouristické poslankyně Jo Cox, debatu ovládají také průzkumy veřejného mínění, jež jsou zveřejňovány takřka každý den a střídavě upřednostňují zastánce a odpůrce členství v EU.
Klíčové argumenty britské kampaně za brexit
V souvislosti s blížícím se referendem o setrvání či vystoupení Velké Británie z EU se kampaně příznivců i odpůrců brexitu vyostřují a nabírají na intenzitě. V médiích se dennodenně řeší dopady případného brexitu na rozličné aspekty života společnosti – od HDP, zdravotnictví a cen energií, přes budoucnost průmyslu, zemědělství, kvalitu ovzduší a téma národní bezpečnosti, až po cenu velikonočních vajíček, restrikce na recyklaci čajových sáčků a zákaz nafukování balónků pro děti mladší osmi let. 
Vliv USA na Ukrajině – pasivita, či dobře řízená strategie?
Ukrajinská krize, kterou vyvolaly protesty na kyjevském náměstí Nezávislosti na sklonku roku 2013, představuje svým významem nejnebezpečnější otřes stability evropského kontinentu od konce studené války, neboť proti sobě staví nejsilnější hráče východoevropského prostoru – EU, Rusko, ale také Spojené státy americké. Jakým způsobem tedy reagovaly USA na události na Ukrajině? 
23.05.2016 | Ondřej Sankot
Německá armáda a měnící se paradigma zahraniční politiky
Německo je v současné době nejsilnější ekonomikou a hospodářským motorem Evropy, jeho vojenská síla však za ekonomickým výkonem citelně zaostává. Od sjednocení SRN vojenské výdaje setrvale klesají, v roce 2015 činily cca 1,2 % HDP. Německo se dlouhodobě pohybuje hluboko pod 2 % hranicí, kterou přijalo jako cíl v rámci NATO. Mimo jiné i v důsledku omezeného financování přestává armáda stačit na úkoly, které před ni staví tvůrci německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
Alternativy ke členství Velké Británie v EU
Referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii se nezadržitelně blíží a spolu s tím nabývá na intenzitě i otázka budoucího vztahu země s EU. Pakliže se Britové rozhodnou v EU zůstat, dojde de facto k zachování statu quo. Nové kompromisní uspořádání, které britská vláda vyjednala ve snaze upravit podmínky svého členství v EU, sice stávající politické a ekonomické vztahy částečně upravuje, nikterak zásadně je ale nemění. Jak však bude vypadat vztah EU a Spojeného království v případě, že si britští voliči 23. června 2016 odhlasují odchod z EU (tzv. brexit)? 
05.05.2016 | Diana A. Hanry Knop
Brazilská nesnadná zkouška. Konec země budoucnosti?
Brazílie právě prochází nesnadnou zkouškou z demokracie, kdy se společnost zmítá mezi demoralizací, ale i nabytým sebevědomím. Turbulence navíc přišly na pozadí končícího ekonomického zázraku a vyčerpání jednoho politického cyklu.
17.04.2016 | Jan Kovář
Návrh reformy dublinského systému: co vše se změní?
Evropská komise ve středu 6. dubna představila návrh (zatím pouze diskuzní paper ve formě komuniké, nikoliv legislativní návrh) na reformu unijního systému pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl. Co se v současnosti ostře sledovaném systému má změnit, a co má zůstat?
Restart v Myanmaru: balancování ve vztazích s Čínou
Geopolitická poloha Myanmaru je strategická. Leží mezi Čínou a Indii, dvěma zeměmi s největším počtem obyvatelstva, a na pobřeží Bengálského zálivu, který je vstupní bránou do Indického oceánu a Malackých úžin, spojnicí mezi Indickým a Tichým oceánem. Poloha a nevyužité nerostné suroviny, kterými Myanmar oplývá, jsou dostatečně důležité faktory pro zvýšený zájem řady sousedních i vzdálenějších zemí jako je Čína, Indie, Thajsko, ale i USA a EU. 


1 ... 9 10 11 12 13 14 15

Mezinárodní politika

On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře

Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.

Ročník

Redakce

Šéfredaktorka: Tereza Soušková
e-mail: souskova@iir.cz
Více o redakci zde.

Vydavatel:
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.,
Nerudova 3, 118 50
Praha 1 - Malá Strana


Doporučujeme

Zbavovanie sa koloniálneho dedičstva
Dá sa vyrovnať s genocídou? Kolon...
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...

Nejčtenější