Ústav mezinárodních vztahů

Střídání na „trůně“ Jihoafrické republiky
Vynucené odstoupení Jacoba Zumy z postu jihoafrického prezidenta v polovině února vyvolalo řadu otázek o dalším politickém a ekonomickém vývoji této klíčové africké země. Nabízí se otázka, zda nedávno zvolený prezident Cyril Ramaphosa naplní očekávání, která do něj v prosinci minulého roku vložil vládní Africký národní kongres (ANC) a zda nastartuje v zemi tolik očekávané reformy.

Perspektivy budoucího vývoje v Zimbabwe
Zimbabwe bylo po dlouhou dobu výjimkou mezi zeměmi jižní Afriky, kdy se u moci stále držela vláda z pozůstatků koloniálního dědictví. Na podzim roku 2017 však prezident Robert Mugabe po 37 let odstoupil ze své funkce a uvolnil tím místo novému nástupci, Emmersonu Mnangagwovi. Kultura vlády jedné strany je v historii afrických zemí bohužel běžnou praxí a Zimbabwe z této tradice po několik desetiletí nevybočovalo. Až do odstoupení stál nyní bývalý prezident Mugabe v čele vládnoucí strany Zanu-PF, což se neobešlo bez úzkých konexí na jeho blízké. Příkladem mohou být spekulace šířené před personální změnou, které naznačovaly převzetí postu vice-prezidenta tehdejší první dámou, Grace Mugabe. Tyto události však pouze vyostřily neklid ve společnosti, a vyústily v situaci, kdy členové Zanu-PF odhlasovali Mugabeho dvolání, a zároveň dosadili do vedení Mnangagwu.

Antikomunismus jako součást politiky polské vlády
Strana Právo a spravedlnost využívá antikomunismus jako častý argument na podporu svých politických kroků. Mezi argumenty, proč by měl být Mateusz Morawiecki dobrým premiérem, byl v době jeho nástupu do čela vlády v prosinci 2017 i ten, že bude antikomunističtější než jeho předchůdkyně Beata Szydło. Symbolický antikomunismus je ale v posledních dvou letech spojen nejvíce se zákonem o dekomunizaci veřejných prostranství a budov a o snížení důchodů bývalým pracovníkům komunistické bezpečnosti.

The Italian Elections and the Debate on the Future of Europe
Italian politics is anything but simple. It is worldwide famous for its instability, and for the difficulties its political elites has experienced, in the past few years, in tackling the multiple European crises: the economic, the financial and, last but not least, the migrant one.

PyeongChang OG: An Opening for a “Moon-shine” Policy?
Whether one believes that the impulse was the series of ballistic missile tests or Donald Trump’s assumption of the US presidency with its reintroduction of the “axis of evil” doctrine, the reality is that the breaking news of the World media channels have recently revolved around yet another ‘nuclear crisis’ on the Korean Peninsula.

NATO: Towards a new Strategic Concept
The new threats and challenges the Euro-Atlantic area is facing pose the question of whether it is the right moment for a new Strategic Concept to be developed.

USA x DPRK :The Greatest International Issue?
As 2017 comes to a close, tensions with North Korea are at their highest. On November 29th the pariah state launched its latest missile in a weapons test, the 23rd launched since February and the 89th launched since Kim Jong Un came to power in late 2011. As a response to the November 29th launch, the UN Security Council approved tougher sanctions in an attempt to decrease North Korea’s foreign cash flow, at the encouragement of President Donald Trump. This action provoked a hostile response from the regime; they claimed the new sanctions constituted an ‘act of war’ and they reiterated that North Korea will never give up their nuclear arsenal.

Pro Rusko dvouleté vojenské angažmá v Sýrii splnilo svůj účel, stahuje se.
Rozhodnutí Vladimira Putina, že se Rusko po více než dvouletém vojenském zapojení do syrského konfliktu vojensky stáhne ze Sýrie, se dalo očekávat. Už v listopadu naznačil šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, že Moskva pravděpodobně již do konce tohoto roku výrazně sníží počet svých vojáků v Sýrii. Otázkou zůstává, jak velké bojové síly Moskva v Sýrii vlastně má a jak velký kontingent v zemi zůstane.

Jaderný deštník nefunguje. Zakažme atomové zbraně
Před pár dny získala Nobelovu cenu za mír iniciativa Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní. Hned se ozvalo devět potrefených hus (států vlastnících jaderné zbraně), které zákaz jaderných zbraní odmítly. Generální tajemník NATO Soltenberg výzvu k zákazu jaderných zbraní odmítl s odkazem na to, že „realita současného bezpečnostního prostředí“ není na podobnou iniciativu příhodná. K zákazu se bohužel nepřipojila ani ČR ani ostatní „nejaderní“ členové NATO, kteří se domnívají, že Evropa potřebuje americký jaderný deštník (tzv. „rozšířené“ jaderné odstrašení poskytované Spojenými státy).

Rusko-běloruské manévry Západ 2017: obavy trvají
Vztahy mezi Ruskem a Západem poklesly na nejnižší bod od konce studené války poté, co Moskva na jaře 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Právě absence informací o nadcházejícím ruském cvičení vytváří prostor pro nejrůznější spekulace a situaci navíc komplikuje atmosféra vzájemné nedůvěry. NATO vyzvalo Rusko, aby sdílelo informace o svých cvičeních a operacích v jeho okolí a jasně sdělilo své záměry.