Volná tribuna Mezinárodní politiky
17.02.2015 | Filip Šisler
Prezidentské volby v Rumunsku 2014
Koncem roku 2014 proběhly v Rumunsku řádné prezidentské volby, které skončily velkým překvapením a postaraly se tak trochu o senzaci. Pravicový kandidát a etnický Němec Klaus Iohannis ve druhém kole totiž dosti neočekávaně porazil svého levicového soupeře premiéra Victora Pontu, jemuž předpovídaly vítězství prakticky všechny průzkumy.
Koncem roku 2014 proběhly v Rumunsku řádné prezidentské volby, které skončily velkým překvapením a postaraly se tak trochu o senzaci. Pravicový kandidát a etnický Němec Klaus Iohannis ve druhém kole totiž dosti neočekávaně porazil svého levicového soupeře premiéra Victora Pontu, jemuž předpovídaly vítězství prakticky všechny průzkumy.
17.01.2015 | Maria Pešeková
Otevřený pracovní trh EU. Danajský dar pro Polsko
Když se koncem léta poprvé dostala na veřejnost informace, že v čele evropského prezidentského úřadu stane polský předseda vlády Donald Tusk, jedna z karikatur komentovala událost slovy, že, v Polsku musí být už opravdu hodně zle, když i premiér vyjíždí za prací do zahraničí. Tato karikatura vystihuje jednak znechucení Poláků z neutěšených domácích ekonomických podmínek, ale také jejich masový odchod do ciziny za účelem zlepšení svých životních šancí.
Když se koncem léta poprvé dostala na veřejnost informace, že v čele evropského prezidentského úřadu stane polský předseda vlády Donald Tusk, jedna z karikatur komentovala událost slovy, že, v Polsku musí být už opravdu hodně zle, když i premiér vyjíždí za prací do zahraničí. Tato karikatura vystihuje jednak znechucení Poláků z neutěšených domácích ekonomických podmínek, ale také jejich masový odchod do ciziny za účelem zlepšení svých životních šancí.
30.11.2014 | Ondřej Svoboda
Sankční války a jejich právní souvislosti
Rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem se začíná čím dál intenzivněji promítat do vzájemných ekonomických vztahů a hospodářských vazeb. Jsou to právě ekonomické nástroje, které mají dle západních představitelů přinutit Rusko ke změně jeho chování ve vztahu k Ukrajině. Vášně rozpoutané v kyjevských ulicích tak vyvolávají napětí v jinak spíše poklidných jednacích sálech a chodbách Světové obchodní organizace (WTO) v Ženevě a Soudního dvoru EU (SDEU) v Lucemburku.
Rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem se začíná čím dál intenzivněji promítat do vzájemných ekonomických vztahů a hospodářských vazeb. Jsou to právě ekonomické nástroje, které mají dle západních představitelů přinutit Rusko ke změně jeho chování ve vztahu k Ukrajině. Vášně rozpoutané v kyjevských ulicích tak vyvolávají napětí v jinak spíše poklidných jednacích sálech a chodbách Světové obchodní organizace (WTO) v Ženevě a Soudního dvoru EU (SDEU) v Lucemburku.
21.11.2014 | Petr Zenkner
Reportáž z panelu o české zahraniční politice
Již šesté mezinárodní symposium o české zahraniční politice uspořádal pražský Ústav mezinárodních vztahů. Tématem letošní akce bylo 25 let svobodné české zahraniční politiky. Součástí dvoudenní akce byla i politická diskuse o budoucnosti české zahraniční politiky.
Již šesté mezinárodní symposium o české zahraniční politice uspořádal pražský Ústav mezinárodních vztahů. Tématem letošní akce bylo 25 let svobodné české zahraniční politiky. Součástí dvoudenní akce byla i politická diskuse o budoucnosti české zahraniční politiky.
06.11.2014 | Petr Zelenka
Je konflikt na Ukrajině „hybridní válkou“?
Odborná veřejnost se v zásadě shoduje, že charakter války se po roce 1945 významně změnil. Jaderné zbraně takřka vyloučily možnost válek mezi supervelmocemi a podmínky začaly přát (s určitými výjimkami) spíše povstaleckým metodám boje, než klasickým industriálním válkám, jaké známe z první poloviny dvacátého století. Současný konflikt na Ukrajině, který je v médiích i v odborné literatuře někdy označován za „hybridní válku“, do tohoto paradigmatu „nových válek“ zapadá – není to obzvlášť intenzivní konflikt, široce jsou využívány nekonvenční prostředky boje a „terén“ pro operace tvoří nejen geografické prvky východní Ukrajiny, ale i samotné obyvatelstvo.
Odborná veřejnost se v zásadě shoduje, že charakter války se po roce 1945 významně změnil. Jaderné zbraně takřka vyloučily možnost válek mezi supervelmocemi a podmínky začaly přát (s určitými výjimkami) spíše povstaleckým metodám boje, než klasickým industriálním válkám, jaké známe z první poloviny dvacátého století. Současný konflikt na Ukrajině, který je v médiích i v odborné literatuře někdy označován za „hybridní válku“, do tohoto paradigmatu „nových válek“ zapadá – není to obzvlášť intenzivní konflikt, široce jsou využívány nekonvenční prostředky boje a „terén“ pro operace tvoří nejen geografické prvky východní Ukrajiny, ale i samotné obyvatelstvo.
06.11.2014 | Miroslav Jurásek
Mexiko jako „aztécký tygr“. Reformy prezidenta Peñi Nieta
Mezi lety 1929 a 2000 Mexiku vládla jediná strana: Partido Revolucionario Institucional (Institucionální revoluční strana - PRI). V roce 2000 zvítězila středopravicová Strana národní akce (Partido Acción Nacional – PAN) a prezidentem se za tuto stranu stal Vicente Fox. Tento okamžik představoval milník v politickém vývoji Mexika, protože se země vydala na cestu demokratického pluralismu.
Mezi lety 1929 a 2000 Mexiku vládla jediná strana: Partido Revolucionario Institucional (Institucionální revoluční strana - PRI). V roce 2000 zvítězila středopravicová Strana národní akce (Partido Acción Nacional – PAN) a prezidentem se za tuto stranu stal Vicente Fox. Tento okamžik představoval milník v politickém vývoji Mexika, protože se země vydala na cestu demokratického pluralismu.
15.09.2014 | Petr Zenkner
Jaká byla zahraniční politika ČR v roce 2013? Reportáž z konference
Hodnocení české zahraniční politiky se věnuje publikace „Česká zahraniční politika v roce 2013“, kterou připravil Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Novou publikaci v září představili v Zrcadlovém sále Ministerstva zahraničí její autoři. Kniha je součástí série, která existuje od roku 2007.
Hodnocení české zahraniční politiky se věnuje publikace „Česká zahraniční politika v roce 2013“, kterou připravil Ústav mezinárodních vztahů (ÚMV). Novou publikaci v září představili v Zrcadlovém sále Ministerstva zahraničí její autoři. Kniha je součástí série, která existuje od roku 2007.
02.07.2014 | Jiří Krejčík
Indické volby: Začátek změny stranického systému?
Nečekal to nikdo – vítězové ani poražení. Naréndra Módí dokázal naplnit svou misi 272+ a Indie se tak po neuvěřitelných třiceti letech dočkala jednobarevné většinové vlády. Triumf Indické lidové strany (BJP), která i bez spojenců získala 31 procent hlasů a 282 křesel v 543členné sněmovně, je pamětihodné především ze dvou důvodů. Od vítězství Indického národního kongresu v roce 1984 nedokázala žádná strana sama sestavit vládu, a od roku 1991 se ani nikdo nepřehoupl přes 30procentní hranici. Přinese drtivé vítězství hinduisticky nacionalistické BJP i nějakou podstatnou změnu v indickém politickém systému?
Nečekal to nikdo – vítězové ani poražení. Naréndra Módí dokázal naplnit svou misi 272+ a Indie se tak po neuvěřitelných třiceti letech dočkala jednobarevné většinové vlády. Triumf Indické lidové strany (BJP), která i bez spojenců získala 31 procent hlasů a 282 křesel v 543členné sněmovně, je pamětihodné především ze dvou důvodů. Od vítězství Indického národního kongresu v roce 1984 nedokázala žádná strana sama sestavit vládu, a od roku 1991 se ani nikdo nepřehoupl přes 30procentní hranici. Přinese drtivé vítězství hinduisticky nacionalistické BJP i nějakou podstatnou změnu v indickém politickém systému?
02.05.2014 | Rudolf Fürst
Jidáš Zaorálek prodává Tibet?
Ministr zahraničí Zaorálek nejel do Číny otevírat otázku nezávislosti vs. autonomie Tibetu (viz komplet český tisk mimo Haló Noviny), ani aby zaujal místní média (Olga Lomová, Zaorálek čínská média nezajímal). Důvod cesty je prostý, nashromáždila se agenda a nikdo jiný tuto rutinu není pověřen zastávat.
Ministr zahraničí Zaorálek nejel do Číny otevírat otázku nezávislosti vs. autonomie Tibetu (viz komplet český tisk mimo Haló Noviny), ani aby zaujal místní média (Olga Lomová, Zaorálek čínská média nezajímal). Důvod cesty je prostý, nashromáždila se agenda a nikdo jiný tuto rutinu není pověřen zastávat.
29.04.2014 | Hana Horáková
20 let jihoafrické demokracie – bilance
V letošním roce si JAR připomíná 20. výročí prvních svobodných voleb, které po formálním pádu apartheidu odstartovaly novou etapu rozvoje demokracie. 7. května tohoto roku se uskuteční již páté volby v novodobé historii postapartheidního vývoje. Letošní volby se konají v atmosféře zvýšené politické a ekonomické nejistoty. Vzhledem k procesu štěpení uvnitř vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a dramatickému nárůstu opozičních stran a hnutí je politický vývoj asi nejméně předvídatelný od přelomového roku 1994. V oblasti ekonomiky čelí JAR stále se zvyšujícím příjmovým nerovnostem, které korelují s rasovými liniemi; odpovědí jsou sociální hnutí protestující proti zhoršující se situaci.
V letošním roce si JAR připomíná 20. výročí prvních svobodných voleb, které po formálním pádu apartheidu odstartovaly novou etapu rozvoje demokracie. 7. května tohoto roku se uskuteční již páté volby v novodobé historii postapartheidního vývoje. Letošní volby se konají v atmosféře zvýšené politické a ekonomické nejistoty. Vzhledem k procesu štěpení uvnitř vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC) a dramatickému nárůstu opozičních stran a hnutí je politický vývoj asi nejméně předvídatelný od přelomového roku 1994. V oblasti ekonomiky čelí JAR stále se zvyšujícím příjmovým nerovnostem, které korelují s rasovými liniemi; odpovědí jsou sociální hnutí protestující proti zhoršující se situaci.
Mezinárodní politika
On-line časopis Mezinárodní politika
Analýzy, rozhovory, komentáře
Vycházíme z tradice tištěného časopisu Mezinárodní politika. Přinášíme informace, které jdou do hloubky. Naši autoři vám pomohou nahlédnout do světa mezinárodních vztahů v souvislostech.
Ročník
Redakce
Doporučujeme
Lebanon and Iraq: fragility of the protest movements
Between 2019 and 2020, protests have...
Between 2019 and 2020, protests have...
Elisa Marra
více zde
O Mezinárodní politice
O Redakci