Ústav mezinárodních vztahů

Ústav Edvarda Beneše v Londýně. Centrum exilu Čechů a Slováků
Po únoru 1948 opustila Československo řada představitelů jeho elity. Tuto ztrátu lze oprávněně považovat za nenahraditelnou. Řada těchto osobností se zařadila na špičku svých oborů ve své nové vlasti. Politici, kteří do této vystěhovalecké vlny rovněž patřili, zase ochudili československou publicistiku o své vzpomínky a názory na klíčové mezníky dějin Čechů a Slováků ve 20. století. Místem, kde měly obě uvedené skupiny prostor pro prezentaci svých názorů, byl od roku 1950 Ústav Edvarda Beneše v Londýně.

Zahraniční aktivity parlamentu jako doplněk zahraniční politiky
Parlamentní diplomacie představuje nově utvořené i tradiční kontakty mezi parlamenty a jejich členy, reprezentující přímo suveréna (lid), napříč jednotlivými státy. Pojem zahrnuje jak kontakty parlamentů jako celků (zasedání zástupců národních parlamentů v nadnárodním shromáždění), tak i mezinárodní kontakty mezi jednotlivými poslanci, potažmo politickými stranami. Zmíněné vztahy vyplňují prostor komunikace mezi tradičně pojatou zahraniční politikou státu, která je doménou vlády, a komunikací na nadnárodní úrovni (nadnárodní nevládní organizace, společnosti, korporace). Do prostředí mezinárodních vztahů jsou zapojeni přímo volení zástupci suveréna – lidu (poslanci), čímž dochází k demokratizaci mezinárodních vztahů a snižování demokratického deficitu zahraniční politiky.

Bulharsko řeší prodej půdy cizincům
Loni v říjnu rozhodlo Národní shromáždění Bulharska o prodloužení dočasného moratoria na prodej pozemků cizincům a cizím právnickým subjektům ze zemí EU. Neuposlechli tak apel prezidenta a bulharské vlády, aby tak nečinili. Celkem 171 z 221 poslanců zavázalo vládu přijmout nezbytná opatření pro zachování a prodloužení moratoria na prodej pozemků cizincům až do 1. 1. 2020. Je tu ale háček. To je nad rámec pravomocí vlády a v rozporu s přístupovou smlouvu Bulharska do EU i se článkem 22 Ústavy Bulharska.

Arabský východ v letech 1918–1945
Recenze profesora Eduarda Gombára na knihu Karola Sorbyho, která se věnuje regionu Blízkého východu v letech 1918-1945.

Merkelová forever? Velká koalice a česko-německé vztahy
Volby do Spolkového sněmu (22. září) potvrdily vysoký demokratický standard SRN, funkčnost její státní správy a vysokou volební angažovanost občanů (volební účast 71,5 %, nárůst o 0,8 % oproti 2009). Z hlediska postavení politických stran nedošlo k fragmentaci politické scény, naopak spíše k její konsolidaci, mění se ovšem vnitřní dynamika. Jednak potvrdily roli CDU/CSU jako “lidové strany” (41,5 %), která volebně zvítězila ve všech věkových, vzdělanostních a sociálních skupinách německé společnost s výjimkou nezaměstnaných, kde ji o dvě procenta předčila SPD.

„Pevnost Evropa“ diskutuje o budoucnosti
Tragické události utonutí afrických imigrantů v jižním Středomoří před dvěma měsíci znovu otevřely debaty o fungování a možné reformě společné migrační a azylové politiky Evropské unie (EU). Prvotní šok ovšem brzy vystřídalo obvyklé přešlapování na místě vyjádřené přijetím pouze kosmetických opatření, která se zaměřují spíše na důsledky než na skutečné příčiny současných problémů. Dominantním prvkem nadále zůstává proaktivní politika ochrany hranic a dohledu. Vyhlídky na hluboké změny a otázka, zdali je vůbec v silách Unie nalézt v brzké době potřebný konsensus, se proto zdají být prozatím v nedohlednu.